Zázračná moc kávy...
Provází nás po staletí, pijeme ji na začátku dne i během něj, její konzumace může být i doslova rituál. Káva, která začátkem října oslavila svůj mezinárodní den, se považuje za přímo kouzelný nápoj, který dokáže nejen rozproudit krev v organismu a zahřát, ale blahodárně působí i na trávení. Navíc dle odborníků může káva chránit i před rozvojem řady onemocnění. Jak se káva vyrábí? Jak ji správně skladovat a pít? A kdy nám prospívá, a kdy naopak škodí?
Trocha historie
Variant, jak pít kávu, je v současnosti hned několik – z mleté kávy si můžeme udělat klasického turka či filtrovanou, nebo můžeme použít rozpustnou či si lahodný nápoj připravíme v kávovaru z kapslí nebo čerstvě namletých zrn. Někdo pije kávu hořkou, jiný s cukrem, další si ji neumí představit bez mléka, což někdo naopak považuje za hřích. Jedna věc je ale společná pro všechny, na úplném počátku kávové cesty totiž stojí rostlina, která se nazývá kávovník. Je to ovocný strom, jehož plody jsou peckovice a daly by se přirovnat k české třešni. A to jak tvarem, tak barvou. Uvnitř mají dvě proti sobě položená semena – zelená kávová zrna. Právě ta se po sběru čistí, přebírají a následně putují do pražíren, kde se zpracovávají. Samotný plod kávovníku je také jedlý a sušený se v některých zemích používá k výrobě čaje zvaného cascara. Kávovníky rostou nejvíce na plantážích v Jižní a Střední Americe, Africe a Asii, přičemž na světě existuje několik desítek druhů kávovníků. Pěstují se v různých nadmořských výškách, ale pro všechny platí, že nesnášejí teploty pod bodem mrazu. Kávovník dává své první plody po dvou až čtyřech letech a rodí pak až do svých třiceti let. Barva plodů se v průběhu zrání mění, od původní zelené přes žlutou až po fialovou, což je optimální barva zralosti. Než však plody takto dozrají, trvá to celých devět měsíců. Název »káva« pravděpodobně vychází z názvu regionu v západní Etiopii – Kaffa. Do Evropy kávovník poprvé dorazil v roce 1706 z Jakarty do Amsterdamu, jako dárek pro amsterdamského primátora Nicolase Witsena. Samotný kávovník ale pochází z Etiopie, ale již v 6. století našeho letopočtu se pěstoval v Jemenu. Od 13. století se zrna kávovníku začala pražit a vznikl nápoj, který připomínal dnešní kávu. Historicky první kavárna byla otevřena v 15. století v Mekce a v českých zemích údajně vznikla již v roce 1702 v Brně, kde ji otevřel Turek Achmet.
Postup pražení
Celý proces pražení trvá jen 10 až 18 minut a vše závisí nejen na tom, do jakého stupně se praží, ale i jaká zrna se použijí. Celé je to hotová alchymie, záleží totiž i na vlhkosti zrn. Optimální je prý 12 %. Když jsou procenta vyšší, dříve než se káva začne pražit, musí se sušit. Optimální teplota pražení, na kterou se stroj nastaví, je mezi 195 až 215 °C. Po pražení se káva chladí, a teprve pak se nasype do připravené nádoby. Čerstvě upražená káva produkuje plyn CO2, a proto nesmí být balena do uzavřeného sáčku. Nechá se tedy ostát a až pak se zabalí. Pít by se měla až po 2 až 3 dnech od pražení, po ustálení chemických reakcí v praženém zrnku. Vůně čerstvě namleté kávy se udrží jen 15 minut po jejím namletí. Doporučuje se tedy kávu umlít těsně před přípravou nápoje a pouze v množství, které spotřebujete. Nenamletá pražená káva si své aroma drží o trochu déle.
Arabika, versus Robusta
Tyhle dva názvy často slyšíme nebo čteme na pytlících s kávou. Jaký je mezi nimi rozdíl? Jde o druhy kávovníku a jejich zrna se od sebe liší jak místem a podmínkami růstu, tak i zpracováním. Arabika tvoří 70 % světové produkce kávy, je chuťově jemnější a díky přítomnosti ovocných organických kyselin můžete v kávě cítit konkrétní ovocné tóny. Pěstuje se spíše ve vyšších nadmořských výškách, díky tomu pomaleji dozrává a zrna jsou pak chuťově komplexnější. Robusta naopak roste v nižších nadmořských výškách a její výhodou je rychlejší zrání. Její chuť je oproti Arabice drsnější, zemitější a mnohdy dřevnatá. Obsahuje také více kofeinu, který spolu s chlorogenovou kyselinou funguje jako antioxidant, a chrání tak kávovník před škůdci. Robusta se nyní používá především k výrobě instantní kávy.
Více o kávě a také recepty najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 43.