Koučka Lenka o tom, jak se naučit milovat sebe sama, a díky tomu čelit manipulacím ostatních...

Život každého z nás je ovlivněn našimi vnějšími vztahy. S rodiči, dětmi, partnery či přáteli, s kolegy či zcela neznámými lidmi, které během let potkáváme. Nejdůležitějším vztahem člověka je však ten, který má sám k sobě. Pokud nemáme sami sebe rádi, negativně to ovlivňuje naše fyzické i duševní zdraví a také komunikaci s ostatními. Často se pak na nás mohou »nabalovat« lidé, kteří cítí naše pochybnosti o sobě samých a využívají to pro svůj prospěch. Lze se naučit sebelásce? Jak ji nezaměnit za sobectví a sebestřednost? Nejen na tyto otázky odpovídá koučka Lenka Procházka Černá.
Lenko, o pojmu sebeláska se mluví stále častěji. Co to vlastně je a proč je tak důležitá?
„Každý z nás si vytváří vztahy na různých úrovních, ať je to vztah partnerský, rodičovský, vztah s kolegy nebo přáteli. Na ten nejdůležitější vztah však často zapomínáme, a tím je vztah s námi samotnými. Je klíčový, protože určuje kvalitu našich dalších vztahů. Když umíme například ocenit sami sebe, dokážeme se sami za sebe postavit, pak se chováme stejně i k druhým. Přirozená sebeláska ve zdravé formě vytváří více harmonie a rovnováhy.“
Jak může ovlivnit náš život?
„První oblastí je určitě zmíněné partnerství, ve kterém se vyloženě zrcadlí náš vztah k sobě. Pokud se nemáme rádi, protějšek nám to častokrát potvrdí v jeho »toxickém« chování. Často nám také chybí hranice a neumíme říkat NE. Přitahujeme si do vztahů manipulátory nebo sebestředné egoisty, abychom se konečně postavili za sebe a naučili se vážit si svých hodnot. Sebeláska je také klíčová pro harmonické vztahy s našimi dětmi, protože jsme jim vzorem a předáváme jim, byť nevědomky, určité vzorce chování i smýšlení. Dále zasahuje i do našich profesních životů. Jen mi řekněte, jak si o lepší pozici řekne žena, která si uvnitř sebe nevěří a nemá se ráda? A v neposlední řadě sebeláska ovlivňuje i naše zdraví a náhled na fyzické tělo. Když se máme rádi, s láskou pracujeme na své postavě i fyzické kondici. Vnitřní kritiku vystřídá laskavý dialog se sebou i svým tělem. Jak vidíte, zdravá sebeláska je alfou omegou našeho životního štěstí.“
Existuje tedy »návod«, jak na to?
„V prvé řadě je zapotřebí zmínit, že zdravá sebeláska se neobjeví ze dne na den a doopravdy k tomu nestačí nějaká kouzelná formule. Jde o systematickou práci na sobě. Je to dovednost, kterou si během života můžeme získat. Bez práce však doopravdy nejsou koláče. Já sama sebelásku vnímám jako laskavý přístup ke své vnitřní osobnosti, která se potřebuje neustále vyživovat a kultivovat. Je to o každodenním přístupu k sobě v momentě, kdy jsme sami se sebou. Pro mě je to také celoživotní cesta ke skutečnému já, osobní identitě a vnitřnímu zdroji.“
Sebeláska ovšem také balancuje na vratké hranici se sebestředností a sobectvím. Jak je rozlišit?
„Zdravá sebeláska dává svobodu a také ji potřebuje. Neomezuje a nemanipuluje. Je také opačnou emocí ke strachu, který je typický pro ego a sebestředné chování. Když se má člověk správně rád, nemá potřebu se povyšovat nad druhé a nesoudí. Naopak má kapacitu na pomoc druhým, zároveň však zná svou hranici. Sebestřednost je pro mě nezdravou obranou proti ublížení, jde o způsob prosazování sebe a svých potřeb na úkor druhých. Zdravě sebevědomý člověk nestahuje energii jen k sobě, ale naopak je schopen ji rozdávat, druhé inspirovat a motivovat. Často také více mlčí, než aby upozorňoval sám na sebe.“
Kdy je nejvhodnější začít s budování zdravého vztahu sám k sobě?
„Čím dříve, tím lépe. Když kultivujeme vztah k sobě, máme lepší vztahy s ostatními, zdraví i profesní spokojenost. Já si moc přeji, aby se o sebedůvěře a vlastní hodnotě mluvilo už na základních a středních školách. Mnohé dívky už v době puberty ztrácí zdravý náhled na sebe, neustále se srovnávají s ideály ze sociálních sítí a neumí se svým vnitřním světem pracovat. To má poté dopad na jejich psychiku, vztah k tělu, výběr jejich prvních partnerů i dalšího vzdělání. Se sebeláskou tedy můžeme začít už dnes. Stačí si říci, co mi dnes udělá dobře a co bude mým zdrojem energie a radosti. Jen se každý den chvíli věnovat sobě, vytrvat a udělat si z péče o sebe celoživotní návyk.“
Co tedy radíte klientům, když za vámi přijdou pro radu a je jasné, že problém je právě v této oblasti? O tom čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 26-27.