Taťjana Medvecká (71): Utrpení kvůli roli!
Ani po půlstoletí si nevěří, že je dobrá herečka. Taťjana Medvecká (71), která aktuálně září v seriálu Mozaika s Karlem Heřmánkem (†76), letos oslaví padesát ve Zlaté kapličce. Přiznala, že je workoholička a neumí si představit, že by s hraním skončila. Pořád má totiž v hlavě zafixované, že ještě není ve své profesi dost dobrá. Přitom o to, aby ji na herectví vůbec vzali, bojovala ze všech sil. Byla ochotná dokonce riskovat svoje zdraví.
Cítila se nevyužitá
Medvecká totiž bez okolků přiznává, že si neumí představit, že by byla bez práce. Netouží po důchodu a sladkém bezstarostném nicnedělání. „Jsem workoholička, to přiznávám,“ netají se. Navíc má stále pocit, že se musí ve svém povolání ještě zlepšovat, srovnává se se svými někdejšími kolegyněmi Danou Medřickou (†62) a Janou Hlaváčovou (†85), které byly jejím hereckým vzorem. „Kolikrát o tom přemýšlím a říkám si, že ještě musím hrát, protože jsem nedosáhla na mistrovství těch největších hereček. Medřická nebo Hlaváčová, to byly paní herečky a já na ně v mých očích pořád nedosahuju,“ myslí si Medvecká. Dnes má herečka plný diář, ale byla doba, kdy hrála jen v divadle a ještě jen pár dní v měsíci. To ji přivádělo do šílenství a cítila se nevyužitá. Odrazilo se to na její psychice. Snažila se zaměstnat, jak věděla. „Když jsem začínala, měla jsem pocit nevyužití. Měla jsem v notýsku zapsané dvě představení. Ze zoufalství jsem vyrobila botník. Dneska, ve svém věku, hraju nejvíc, co jsem kdy hrála,“ přiznává. Kromě Národního divadla hraje Taťjana Medvecká také v Ungeltu. Představení ruší opravdu jen výjimečně, jenže přesně to musela udělat před pár týdny. Náhle onemocněla a na divadelní scéně se objeví až v dubnu. „Představení Dobrou noc, mami musíme z důvodu náhlé zdravotní indispozice Taťjany Medvecké zrušit. Překládáme jej na sobotu 5. dubna,“ napsalo vedení divadla na svých stránkách. Samotnou herečku vždy mrzí, když musí práci zrušit. Aby se udržela fit, má dokonce svůj rituál, který dodržuje po každém představení. Bez něj domů neodejde. Jen, co sleze z jeviště, usadí se v šatně přímo před zrcadlem. „Koukám na sebe a vidím v zrcadle svůj zdrchaný obličej ještě se zbytky líčidel. Na stolku mám odličovadlo a vedle něj mám hrnek s teplou vodou a tam mám Plzeň dvanáctku. Popíjím pivo a odličuju se. To je můj speciální rituál,“ prozradila Medvecká, která si libuje v pivu pokojové teploty, aby jí nechytly hlasivky.
Závislost na internetu
Medvecká se kromě divadla často objevuje i v televizi. Sama na sebe ale nekouká. „My doma nemáme televizi. Tedy fyzicky ji máme, ale odstavenou ke zdi. Když byl totiž covid, tak mě ničily ty dramatické znělky. Tak jsem televizi zrušila a jde to i bez ní,“ vysvětlila. Čím však trpí a co je její neřestí, je závislost na internetu. „Ráno vstanu a už si liju informace z internetu do hlavy. Nekouřím, nepiju, žiju mravně, ale jsem informačně závislá,“ přiznává. Na její vytíženost i neřest si zvyknul prý její manžel, dramaturg Jiří Dufek (75), už zvykl. Seznámili se v roce 1974 a od té doby jsou spolu. Jejich seznámení bylo ale poněkud kuriózní. Medvecká šla z divadla, a jelikož to bylo po Mikuláši, měla v ruce pomeranč, který dostala v divadle. „Loupala jsem si pomeranč a najednou se za mnou ozvalo tichým hlasem: Slečno, směl bych vás doprovodit? Já ztuhla, protože jsem od maminky věděla, že se slušná holka neseznamuje na ulici. Nevěděla jsem co, tak jsem mu nabídla půlku pomeranče,“ svěřila se smíchem. Dufek ji nakonec doprovodil domů a od té doby jsou spolu. Mají spolu dvě dcery Kateřinu a Kristýnu. Mladší Kristýna se věnuje umění. Psala scénář temného kriminálního seriálu Studna. Její matku to ale hodně překvapilo. A nejen to. Se svými dcerami moc času nikdy netrávila, protože pořád byla pracovně vytížená. Nyní se kolikrát nestačí divit, co z nich vyrostlo. „Nejvíce mě překvapilo, jaké jsou moje dcery skvělé mámy. Nikdy jsem s nimi netrávila tolik času a nyní zjišťuju, že je takhle vůbec neznám,“ přiznává herečka. Příliš chvil netráví ani se svými třemi vnoučaty. „Jsem babička na baterky. Já ani neřídím, takže jsem babička na houby,“ sype si popel na hlavu a dala si závazek, že se v tomhle polepší.
Více čtěte v tištěném APŽ číslo 14.
