Oldřich Navrátil (69): Vadí mi plýtvání jídlem!
Už téměř čtyři roky ho můžete vídat na Primě, kde moderuje hobby magazín Receptář prima nápadů. Oldřich Navrátil (69) do něj tehdy naskočil po zesnulém kolegovi Václavu Postráneckém (+75). Kromě toho se ale stále věnuje divadlu i natáčení, nyní například seriálu ZOO. V soukromí tráví většinu času na své chatě, kde už s manželkou Monikou (59) víceméně bydlí. Oldřich rád pracuje na zahradě a dokáže ledacos kolem domu opravit a zvelebit. O něco lépe je prý ale na tom právě Monika. Co na ni Oldřich ještě prozradil? Co opravdu nesnáší? A jakou pověst má co by kuchař?
Oldřichu, letos vás čeká jubileum – oslavíte kulatiny ve velkém?
„Ne, nechystám vůbec nic. Malá oslavička v soukromí postačí.“
Připouštíte si věk, nebo se ho snažíte nijak zvlášť nevnímat?
„Nevnímám ho, aniž bych se o to snažil. Držím pohromadě, klouby mne poslouchají a nic mě zásadně nebolí. Tak proč se zabývat věkem?“ (směje se)
Letos to budou už čtyři roky, co jste začal moderovat Receptář prima nápadů. Byli jste s Václavem Postráneckým kamarádi?
„Znali jsme se už dávno. Točili jsme spolu Bylo nás pět, pak Vinaře a potkávali se různě pracovně.“
Dnes je vaší moderátorskou parťačkou Eva Borská. Sedli jste si jako kolegové?
„S Evou je to moc pěkná spolupráce. Ženský element, a v jejím případě i spojený s krásou, určitě Receptář prima nápadů oživuje. A velice důležité je, že na sebe »vzájemně slyšíme«. Takže když spolu vedeme dialog, je to, jako kdybychom se sešli u kávy a povídali si o zahradě. To je moc fajn.“
Volný čas trávíte na své chatě. Kdo vás k chataření přivedl?
„Rodiče mě vzali poprvé na chatu, když mi bylo půl roku. A pak jsem tam trávil většinu dětství a zrodila se tam moje láska k chataření. To byla ještě »stará« chata. Jak jsme se rozrůstali, postavil jsem si svou. Teď u nás v osadě jedeme už čtvrtou generaci a mladí nám dělají jen radost. Jsou slušní mezi sebou, k nám a stále si drží zvyky našich předků a jejich vztahu k přírodě. A mohou to předat dál.“
Je o vás známo, že jste kutil, spoustu věcí zvládáte vyrobit sám, opravit, zahradničíte. Kdo vás to všechno naučil?
„Kutilem je u nás v domácnosti spíš moje žena Monika. Je tak už naučená. Baví ji to a umí to. I když je to dřina. Já vůbec nejsem kutil. Prací na zahradě se udržuji v kondici, a hlavně mě těší pozorovat, co se děje na záhonech. Jak nejdřív všechno klíčí, pak roste a roste a pak přijde sklizeň. No a k tomu kutilství – můj majstrštyk je ručně vyrobená kvedlačka ze špičky vánočního stromku. Mnohokrát jsem se jako dítě díval pod ruce dědovi Josefovi, zkusil jsem to podle něho – a povedlo se, funguje.“
A máte nějaký zlepšovák, který jste si sám vymyslel a používáte, třeba na zahradě?
„Přiznám se, že moc rád sbírám z Receptáře prima nápadů informace. Vždycky to tak bylo – jeho divákem jsem byl už v dobách Přemka Podlahy. Takže rád, a většinou s úspěchem, aplikuji to, co již vymysleli a vyzkoušeli jiní. Václav Větvička mi třeba takhle poradil, jak vyzrát na háďátka. Stačí do záhonu s kořenovou zeleninou vysadit afrikány. Funguje to skvěle.“
Prý také rád vaříte? Která jídla máte nejradši a co od vás nejvíc chutná rodině?
„Vařím opravdu rád a moje žena mne vždy chválí, že jsem šikovný kuchař. Výbornou pověst má třeba moje dršťková, kterou vařím ve velkém a roznáším ji u nás na chatě po osadě. Ale u nás vaří i moje žena, od ní mám nejraději lehčí jídla. Třeba špagety se sýrovou omáčkou nebo boloňské s domácím rajčatovým pyré. Když upeče štrúdl nebo, ještě lépe, tvarohovou bábovku, musím se držet, abych to »nezbouchal« všechno hned. No a poslední dobou se, opět, inspiruji v Receptáři prima nápadů, kde vaříme s mým kamarádem Lubošem Rychvalským Beze zbytku. Tedy že něco zpracujeme úplně celé. Třeba květák, včetně košťálu a listů. Luboš vždy vytvoří něco vynikajícího a jeho přístup je mi blízký, protože nesnáším plýtvání a vyhazování jídla.“
Když se ještě vrátíme k vaší ženě, povíte, kde jste se poprvé potkali?
„Potkali jsme se na plese naší trampské osady, seznámili nás společní přátelé.“
Jako Emil Nádeníček jste to v Básnících s ženami uměl, byl jste k nim pozorný, máte to tak i v životě? Nosíte například ženě kytky jen tak?
„Nosím a rád. Blízké lidi já obdarovávám moc rád a nečekaně.“ (směje se)
Jste už také pětinásobným dědečkem. Trávíte s vnoučaty hodně času? Nejen o tom čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 21.
