Jana Švandová (73) - Raduje se z vnoučat, ale...
Je to už půl roku, co si Jana Švandová (73) naposledy v něčem zahrála a pěkně se nalíčila. Vždy zaneprázdněná a rozlítaná dáma nyní, jako většina jejích kolegů, nemá co na práci. Aby se z toho nezbláznila, snaží se myslet pozitivně. Naštěstí se také objevilo „světýlko“ ve tmě. Herečce se narodil vnouček a z ní se již stala trojnásobná babička. Chlapeček s krásným jménem Orrene ji navíc přinutil zamyslet se nad svou minulostí. Herečka přiznala, že bývala sobecká a o co kvůli tomu přišla…
Odchod syna nesla těžce
Švandová tajně v koutku duše toužila po tom, aby syn kráčel v jejích šlépějích, nebo aby dělal něco, co by se jí líbilo. „Když byl malý, pochopitelně jsem ho dirigovala podle svých představ. Třeba že z něj bude tenista – s kamarádkou Andreou Čunderlíkovou jsme měly stejně staré děti, ty chodily na tenis. Její dcera u toho vydržela a pak hrála na špičkové úrovni, můj syn ne,“ uvedla. Postupně zjistila, že ho to táhne jiným směrem. Nebylo pro ni snadné tento fakt přijmout. „Do výběru vysoké školy jsem mu nemluvila, vybral si andragogiku na filozofické fakultě. Jeho profesor, shodou okolností můj kamarád z mládí, mě upozornil, že to vypadá, že Hubert směřuje k humanitární činnosti. Na první misi syn odjel na Ukrajinu, následoval Afghánistán, Uganda, Čečna a Pákistán. Vydýchávala jsem to těžko,“ svěřila s tím, že i když by Huberta měla nejraději pořád u sebe, je na něj velmi hrdá. Když se pak seznámil se svojí budoucí manželkou, Angličankou, věděla, že své povolání nezmění. „Odjeli spolu do Ugandy a pak, se šestitýdenní dcerou, do Pákistánu. To jsem se zlobila, že se zbláznili!“ přiznala. Později se ale za nimi jela podívat a strachu se zbavila. Po čase se jim narodila druhá holčička a je to už pět let, co natrvalo zakotvili v Praze, takže Švandová už může být v klidu. Loni se ale na čas musela od rodiny odříznout.
Babička, která rozmazluje
Nebylo to pro herečku snadné, ale když loni vypukla pandemie koronaviru a nikdo netušil, jak vše bude dlouho trvat, Jana byla nucena udělat nelehké rozhodnutí. Od svých milovaných vnuček (tehdy ještě malý Orrene nebyl na světě) se prostě „odřízla“. „Bylo důležité, aby člověk byl zdráv. A tak jsme se s manželem tehdy rozhodli, že se opravdu od všech pro jistotu odstřihneme. Neviděla jsem ani vnoučata,“ svěřila. Pak se ale situace trochu zklidnila, a když se ještě k tomu narodil chlapeček, Švandová už to bez své rodiny nevydržela. „Teď mám konečně čas, a když potřebují pomoct, snažím se přijít za nimi do Prahy. Pomáhám jim, jak to jde,“ vysvětlila a hrdě dodala: „Já nejsem taková ta hlídací babička. Já jsem rozmazlovací babička.“ Na tuhle roli se v životě těšila asi nejvíc. „Je to moc hezké mít takové pokračovatele rodu. Jsem šťastná babička. Užívám si to. Řekla bych, že být babička je má nejkrásnější role, která mě potkala,“ přiznala. Když to jen trochu šlo, s holkami ráda vyrážela do cukrárny nebo za kulturou. Už se tedy těší, až se s nimi i s malým parťákem někam společně vydají. Švandová navíc už mnoho let podporuje jednu holčičku z Ugandy, které přispívá zejména na vzdělání. K dívence se dostala právě díky svému synovi, který v této africké zemi pracoval. Takže podobně jako on, i herečka se rozhodla dětem pomáhat.
Kdo ještě neměl více dětí a lituje? Dočtete se v tištěném Aha! pro ženy číslo 15.
