Lucie Benešová (45): Tomášovi jsem padala k nohám…

Je jedináček, proto si přála velkou rodinu. I když čtyři děti Lucie Benešová (45), kterou nyní můžete vídat například v seriálu Slunečná, neplánovala. Nejstaršího syna Luciána (23) má herečka s bývalým partnerem hercem Filipem Blažkem (47), syna Štěpána (14) a dceru Laru (8) pak se svým současným manželem, také hercem, Tomášem Matonohou (49). S ním si také osvojila dceru Sáru (21). A právě i díky dětem a lásce k nim manželství funguje už krásných šestnáct let. Proč si na manžela zprvu nemyslela? A jaký má recept na krásu?
Lucie, ve Slunečné hrajete prostitutku, hrála jste podobnou roli už někdy?
„Tu jsem hrála v životě už víckrát, dokonce i na divadle, v Divadelním spolku Háta a ve filmech mě také docela obsazovali do takových lehčích žen, takže pár už jich za sebou mám. (směje se) Musím ale říct, že nyní to je poprvé, co hraji vysloužilou prostitutku, trochu jsem věkem pokročila, takže už není aktivní, ale vysloužilá.“ (směje se)
Herci většinou říkají, že se na sebe neradi dívají, jak je to u vás?
„To nechápu, já se na věci, které jsem natočila, dívám velmi ráda. Vůbec mi nevadí, se na sebe dívat. Někdy to sice není příjemné, když vidíte, že to není úplně tak, jak by to mělo být, když třeba vidím své chyby, ale o to víc, se z toho ponaučím a snažím se to příště nedělat.“
V seriálu hrajete i s bývalým partnerem Filipem Blažkem, otcem vašeho nejstaršího syna, jak to mezi vámi funguje?
„Je to normální. Fungujeme pracovně, soukromě ne a snažíme se, aby nikdo neřešil nějaké věci, ani my, protože už je to opravdu strašně dávno. Myslím si, že fungujeme na bázi kolegů. Každý žijeme jinde, žijeme úplně jiný život.“
Už šestnáct let jste vdaná za Tomáše Matonohu, při jaké situaci jste se seznámili?
„Bylo to při natáčení povídky Muž, kterého chtějí. Tomáš tam hrál takového neodolatelného muže, kterému ženy padaly k nohám. A já byla jedna z nich. (směje se) V té době jsem byla sama, jenom se synem Luciánem.“
Líbil se vám?
„Mně se moc nelíbil, spíš jsem se mu líbila já a on si mě tak jako vytipoval. (usmívá se) Já jsem si ho moc nevšimla, myslela jsem si, že bude asi zadaný, protože mu bylo necelých třicet. Vůbec mě nenapadlo, že by mohl být volný.“
A nakonec z toho byla svatba…
„Já jsem nikdy úplně neměla nějaké sklony a úmysly se vdávat. Jsem jenom jednou vdaná a doufám, že naposled. Ale Tomáš si to přál. V tom je tradiční, má rád věci tak, jak mají být. Má rád ten slib, to zavázání se a musím říct, že je to opravdu rozdíl, když jsou lidé manželé, než když spolu žijí jen, jak se říká, na hromádce. Kor, když se berete v kostele a slibujete si tam nějaké věci. Je to větší zodpovědnost, máte v tom i samozřejmě majetek a plno jiných věcí. Takže nejsem úplně zastáncem toho, že se lidé musí vzít, ale je to rozdíl. Zažila jsem to předtím. Podle mě je jednodušší se bez rozvodu rozejít než pak absolvovat všechny ty věci. Ale to neříkám, že by to fungovalo u všech. Je to jen složitější a ti dva by si to měli sakra víc rozmyslet, když se chtějí vzít.“
Co tedy potřebujete ve vztahu, aby fungoval?
„Určitě spojení s rodinou. Oba s Tomášem máme lásku k dětem a oba tomu dáváme maximum, protože někdy se stane, že jeden z partnerů občas pokulhává nebo se nezúčastňuje, jak by měl. Takže v tomto případě, ať se děje cokoliv, to nás spojí. Ta rodina, ta láska, to všechno,… abychom pro děti měli to nejlepší a že se nám to vrátí.“
Máte čtyři děti, pocházíte také z velké rodiny?
„Já jsem jedináček a právě jsem vždycky chtěla mít sourozence a hodně mě mrzelo, že ho nemám. Myslím, že lidé jsou ochuzeni, když jsou sami a tak jsem si vždycky říkala, že je fajn, mít někoho, ale že bych měla čtyři děti, to jsem v plánu neměla, to tak bylo časem. Ale říkala jsem si, že jedno dítě samotné, by bylo málo a Lucián byl vlastně do devíti let sám, z něho se skoro jedináček stal, ale pak jsme to tak nějak všechno zvládli a sourozenců má dnes naopak až moc, bych řekla.“ (rozesměje se)
Jak zvládala čtyři děti skloubit s prací a mnoho dalšího se dozvíte v tištěném Aha! pro ženy číslo 26.