Herečka Valentina Thielová (83) o tom, proč skončila s herectvím i o pátrání po své rodině jako z detektivky: Bratra našla na Floridě po 60 letech!

Zažila vzlety i pády. V 50. a 60. letech byla krásná blondýna s výraznýma očima a plnými rty hvězdou československého filmu. Dnes už je Valentina Thielová (83) v důchodu a užívá si volného času. I přes zdravotní problémy a stesk po druhém manželovi, který před devíti lety zemřel, se snaží být veselá a optimistická. Možná i díky tomu na svůj věk vůbec nevypadá. Radost jí dělají dvě neteře a jejich děti a také fakt, že po šedesáti letech našla svého nevlastního bratra Gregoryho (65), s kterým si teď pravidelně povídá po Skypu. Jak se žije profesorce Božence z filmu Sněženky a machři?
Jak je možné, že tak skvěle vypadáte?
„No to jste hodná, děkuju. Já nevím. (směje se) Opravdu proto nic nedělám. Ale vůbec nic! Dokonce jsem v poslední době ani necvičila."
Proč? Už se vám nechce?
„Mnoho let jsem cvičila každý den. Dělali mi oba kyčelní klouby a v pravé noze jsem měla obrnu. Chodila jsem o berlích a nechtěla jsem to vzdát. Jediné východisko bylo, dennodenně cvičit. Jenže od loňského roku nemůžu. Najednou se mi u cvičení udělalo mizerně. Přehodila jsem nějak nohy, něco se mi uskříplo v bříšku a bylo to tak zlé, že jsem myslela, že umřu… A od té doby nedělám nic…“
Ale opravdu vypadáte báječně. Přesto, nechala byste se přemluvit na nějakou plastickou operaci?
„Ne! V žádném případě!
Pročpak?
„Tak za prvé – v mém věku je jakákoliv narkóza nebezpečná. Víte, jak by to dopadlo? Byla bych sice možná krásná, ale úplně blbá. Nebo mrtvá. Když už člověk musí pod nůž v takhle vysokém věku, tak je to samozřejmě něco jiného. To život zachránit může. Ale kvůli tomu, jestli mám někde vrásky, tak na to kašlu.“
A za druhé?
„Vrásky přece patří k životu. Víte, jak bych vypadala směšně, kdybych byla úplně bez mimiky a neměla žádné vrásky? To není normální! Vždyť ty vrásky jsou důkazem toho, co jsme prožili. Vykreslují tak naše radosti, jako i starosti.“
Kde vás nyní můžeme vidět?
„Drahoušku, už nikde. Od loňského roku jsem to zapíchla. Řekla jsem si, že je na čase všeho nechat. A teď už dělám jenom to, co chci. To znamená, nic! (směje se). Natočila jsem takovou menší roli v seriálu Stopy života. Velmi výjimečně udělám nějakou besedu, když si myslím, že to má smysl, jako na jaře v Redutě, kde to bylo pro asi 120 seniorů a to bylo moc prima. Ale jinak už spíš odpočívám. Občas se sejdu s přáteli na kafíčko a milý “pokec“ a dělám to, co mě baví.
Takže si užíváte důchodu?
„A mohu vám říct, že je to úžasné. Celý život jsem se pro něco musela honit. Musela jsem dělat, opravdu musela. Lítala jsem v domácnosti, v práci a pořád mě něco honilo. Teď jsem sama a můžu dělat jen to, co chci a co se mi zlíbí. Když chci mít pyžámkový den, tak si ho užiju a nikdo mi do toho nemluví. Ležím jen tak v posteli, obložím se knížkami a časopisy a je mi fajn.“
O tom, jak herečka pátrala po své rodině, se dočtete v nezkráceném rozhovoru v tištěném Aha! pro ženy. V prodeji jen za 8,90 Kč!