Michaela Kuklová (48) o nevydařených vztazích, synovi i budoucnosti: "S muži to končí vždy špatně!"
Hrála princezny, její život rozhodně pohádkový nebyl. Michaela Kuklová (48) si sáhla až na samé dno. Přestože patří mezi nejkrásnější herečky, štěstí na muže nikdy neměla. S o deset let starším podnikatelem Romanem Holomkem, se kterým má syna Romana (7), se rozešla před čtyřmi lety a od té doby je bez partnera. Předtím byla třináct let vdaná za Jiřího Pomeje (51). Ze vztahu s producentem odešla nejen zklamaná a vyčerpaná, ale ještě i zadlužená. Co je nyní jejím smyslem života a proč herečka nikdy s otcem svého syna nebydlela?
Míšo, jste považována za jednu z nejkrásnějších hereček. Jak je možné, že nemáte partnera?
„Ještě pořád? To snad ne? Fakt, že nemám partnera, bude asi tím, že žádného nehledám. Takhle jsem šťastná a nikdo další mi k životu nechybí. Víte, s muži to vždy skončí špatně. Tvrdí se sice »nikdy neříkej nikdy«, ale já jsem sama poprvé v životě, taky jsem si to kdysi nedovedla představit, jenže je mi tak nejlíp.“
Opravdu vám nikdo neschází?
„Neschází. Jsem spokojená a nic nechci měnit. Spřízněnou duší přece nemusí být jenom partner.“
Po rozchodu se svým partnerem Romanem Holomkem jste se vrátila z Vysočiny zpátky do Prahy. Proč?
„Ale já jsem tam nikdy nebydlela. Od samého začátku to přiznávám, ale vidím, že můj mediální život, který mi píší jiní, se asi stane mým životopisem. Bydlela jsem vždy v Praze.“
Jak to?
„V plánu bylo, že se tam nastěhuji, až malému budou čtyři roky, ale rozchod přišel dřív.“
Jak to máte teď se svým bývalým partnerem? Jak spolu vycházíte?
„Roman si nepřeje, abych o něm mluvila, takže to zestručním, máme spolu báječného kluka.“
Máte střídavou péči?
„V našem případě by střídavá péče nebyla vhodná, musel by chodit do dvou škol. Romí byl od malička v mojí péči a s tátou se vídá o víkendech.
Není asi úplně jednoduché vychovávat sama syna. Jak to zvládáte?
„Mně to právě vůbec nepřijde složité. Záleží to jen na přístupu člověka. Buď něco vnímáte, je těžké, a pak to fakt asi bude těžké. Anebo máte ten přístup, že je to fajn, a ono to opravdu fajn je. (směje se) Je to o filozofii, o prioritách, o hodnotách, o tom, jak k životu přistupujete. Vždycky je něco za něco. Mně to těžké nepřipadá. Je to skvělé a moc si mateřství užívám. Nemůžu pracovat naplno, to je jasné, ale ona ta role mámy je stejně nejhezčí ze všech.“
Nebála jste se trochu toho mít dítě ve čtyřiceti letech?
„Nikdy jsem v tom problém neviděla a ani jsem to nijak zvlášť neřešila. Věk není až tak důležitý, podstatnější je, jak se žena cítí. A když je všechno v pořádku, nevidím důvod, proč nemít dítě i po čtyřicítce.
Kdo vám nejvíce pomáhá?
„Rodina, práce a přátelé. To je to, co má člověk, když je nejhůř. Když máte dost práce, tak se musíte soustředit na to, abyste ji udělala co nejlépe, a na nic jiného nemyslíte. Mám rodinu, která je malá, ale soudržná, a báječné přátele. Co víc si můžu přát?“
Kdo vám hlídá syna?
„Moje maminka.“
Románek chodí do školy, víte už, kam ho to táhne? Také k herectví?
„Ne, zatím ne. Je docela všestranný, tak zatím netuším, je dost času.“
Je Románek na maminku hrdý? A jaké jsou Míšiny plány do budoucna? Čtěte celý rozhovor v tištěném Aha! pro ženy. V prodeji jen za 8,90 Kč!
