Eva Pilarová (76) o svých začátcích, šťastném manželství a mámě, která letos oslavila 100. narozeniny: "Maminka mě pořád vychovává!"
7 fotografií
Hlas, jaký nikdo jiný nemá. A to ani ve světě! Evě Pilarové (76) Bůh ovšem nadělil nejen zlato v hrdle, ale také spoustu překážek a potíží, které během života musela zvládnout. Zpívat začala ve slavném Semaforu, ale všichni se jí smáli kvůli brněnskému přízvuku. První dvě manželství se rozpadla, teprve to třetí, s tanečníkem Janem Kolomazníkem (63), kterému nikdo nedával šanci, vyšlo. V čem spočívá tajemství jejich vztahu? Co všechno zpěvačka prozradila o své rodině? A jak vzpomíná na své začátky a dlouholetého kolegu a přítele Waldemara Matušku (†76)?
Máte za sebou rok plný oslav. Nejčerstvější byla ta červnová, kdy vaše maminka Františka Bojanovská oslavila krásných 100 let. Prozraďte, jaké to bylo?
„Vzhledem k tomu, že maminka je stále zdravá a myslí jí to, slavili jsme pohodově. A nestačila jen jedna oslava, to bychom se všichni nevešli. Nebýt mojí sestřenice Heleny, nevím, jak bych to zvládla. Pomáhala mi s vařením i s úklidem. A povedlo se to, všichni byli náramně spokojeni.“
Jaký máte s maminkou vztah? Je to pořád taková ta máma, co vaří, peče a vychovává vás?
„Maminka vychovává pořád, ale už tolik nepeče a nevaří. Ovšem na oslavu svých narozenin upekla »bezátka« (moučník z bílků – pozn. red.), která nikdo jiný připravit neumí.“
Vloni jste slavila 30. výročí vaší svatby s Janem Kolomazníkem. Prozraďte, je to u vás takové jako na začátku?
„Nedávno jsme se s manželem shodli, že je to ještě lepší, protože jsme za ta léta téměř dokonale poznali.“
„Recept na šťastné manželství nemám. Dokonce si myslím, že neexistuje. Ale jsou-li společné zájmy, stejné názory, pozitivní myšlení, a když se dokážete vzájemně respektovat, může to vyjít.“
Kde jste se vlastně poznali?
„Poznali jsme se v divadle Alhambra, kam jsem dostala nabídku na pár vystoupení. Manžel tam byl v angažmá jako tanečník.“
Byla to láska na první pohled?
„To ne, ale skamarádili jsme se. Po necelém roce se stalo, že jsem onemocněla, měla jsem vysoké horečky. On se nabídl, že mi bude chodit venčit pejska a obstará nákup. Když jsem se z horeček probrala, zjistila jsem, že mám v koupelně dva kartáčky na zuby. Následovala žádost o ruku. Nikdo z našeho okolí nevěřil, že spolu budeme déle než rok. No, a v listopadu to bude už 31 let!“
Kolem zpěvaček se stále točí spousta ctitelů…
„To mi tedy hodně lichotíte! Nevím, jestli šlo doslova o ctitele, ale o fanoušky jsem nouzi nikdy opravdu neměla.“
A nežárlil na vás manžel?
„Neměl důvod.“
Jste ale vdaná už potřetí. Jste v kontaktu s vašimi bývalými muži?
„První žije někde v Německu, druhý v Kanadě. V kontaktu s nimi nejsem.“
A co vaše rodina? Od syna Milana už máte dvě velká vnoučata. Jak si je užíváte?
„Nevídáme se denně, ale když se vidíme, je to velmi příjemné a vždy je o čem povídat.“
Vraťme se k vašim začátkům. Jak jste se vlastně dostala ke zpívání?
„V dětských letech jsem zpívala v kostelním sboru u svatého Tomáše, později v rozhlasovém sboru doktora Františka Lyska. Jak v kostele, tak v rozhlase jsem dostala i pár sólových partů. Po ukončení povinné školní docházky jsem chtěla jít na konzervatoř, ale maminka to nedovolila. Ať prý vystuduji nějakou pořádnou školu, a pak se uvidí. Tou »pořádnou« školou se stala čtyřletá vyšší hospodářská škola, dnes se jí říká jednoduše obchodní akademie. Po maturitě jsem se přihlásila bez vědomí rodičů na Janáčkovu akademii múzických umění, obor operní zpěv. Tenkrát se ještě jiný žánr na akademii nevyučoval. Přijali mě. Maminka z toho byla v šoku! Jediná dcera a chce být komediantka! Tehdy pomohl tatínek, lichotilo mu, že jsem byla z velkého počtu uchazečů mezi šesti, kterým to vyšlo, a v mém rozhodnutí mě podpořil. Studovala jsem operní zpěv s vědomím, že operu nikdy zpívat nebudu, ale chtěla jsem zvládnout pěveckou techniku.“
Celý rozhovor s Evou Pilarovou najdete jen v tištěném Aha! pro ženy. V prodeji na stáncích jen za 7,90 Kč.
7 fotografií
