Nekompromisní zpověď Maxové: Z dětí se stali novináři!
Tereza Maxová navštívila dětský domov v Krnsku a čelila sprše otázek. Místy to připomínalo křížový výslech.
Proč jste se rozhodla pomáhat dětem s výběrem povolání?
„Každý, kdo máme doma děti, tak chodíme na jejich třídní schůzky, zajímáme se o to, co jim jde a v čem by měly přidat. Připravujeme je i na budoucí povolání. Naše děti mají zázemí v rodině. Tento projekt je taková náhrada pro ty, co nikoho nemají, aby se měli kam obrátit. Psychologická poradna nebo pomoc v doučování.“
Takže učitelé fungují jako rodiče?
„Pedagogové pomáhají dětem se v tom zorientovat. Jdou do školy, zjistí, v čem tápou a jak jim pomoct, aby všechno dohonily.“
Co myslíte, proč si děti bez domova neumí vybrat povolání?
„Dětem chybí motivace. Nemají to sebevědomí jako děti, které ho získávají v průběhu života. Hrozně málo z nich studuje vysokou školu. Ani se neopovažují pomýšlet na to, že by mohly studovat.“
Co vaše děti, ty už vědí, co by chtěly dělat?
„Já se svojí šestileté Míny pořád ptám, co by chtěla dělat. (směje se) Jenže ta by chtěla řídit všechno. Chtěla by být ředitelka přes všechno. Tobias, tomu je čtrnáct a je už rozhodnutý. Chtěl by jít na vysokou školu, na práva. Doufám, že bude pilně studovat. Aiden je malinký, chtěl by být doma s mámou. Nejraději pořád.“
Co považujete za svůj největší úspěch?
„Rodinu a to, že mám tři zdravé děti.“
Co byste poradila děvčatům, které se chtějí stát modelkami?
„Škola je nejdůležitější. Mohla by se ale třeba zeptat někoho, jestli ji nevyfotí a podobně. Ale ona profese modelky není sama o sobě tak zajímavá. Jsou i jiná povolání kolem toho a mnohem lákavější. Třeba fotograf, vizážista, kadeřník. Trendy se totiž pořád mění a u modelky není jisté, jak dlouho zůstane na výsluní. Jednou chtějí hubené, pak zase malé. To povolání je takové vrtkavé a mnohokrát nezáleží jen na tom člověku. Ale určitě je na modelku potřeba výška a umět jazyk. To je nejdůležitější.“
Jak trávíte volné dny?
„Bydlíme u moře v Monaku, takže v neděli chodíme na procházky u moře. Mínu a Aidena učím jezdit na kole a kolečkových bruslích. Většinou jsme tedy společně v přírodě. Děláme pikniky v parku, chodíme na pláž.“
Jak často jezdíte do Česka?
„Jezdím sem tak jednou dvakrát za měsíc a hlavně kvůli dětem, ale ne těm mým. Kvůli těm, které jsou také moje velká rodina. Jenže moje děti jsou školou povinné, takže když mají prázdniny, jezdíme do Čech.“
Co vás nejvíc rozzlobí?
„To jsou různé věci. Nemám ráda lež a nespravedlnost. A samozřejmě mě zlobí moje děti!“