Hanka (72) a Sten (78) Broströmovi už pět let slaví dvoje Vánoce, švédské a české!
Vánoční čas je nejen radost z dárků a neopakovatelné atmosféry, ale i hodně práce s přípravou slavnostního dne, která zabere mnoho času. A teď si představte, že tohle absolvujete dvakrát! Své o tom dobře ví Hanka Broström. Jak už příjmení napovídá, za manžela má Švéda. Před patnácti lety se vrátili do její rodné země a dnes spokojeně žijí ve středočeských Pyšelích. Jak tedy slaví Vánoce česko-švédský pár?
„Se Stenem jsem se seznámila před 25 lety ve Švédsku, kam jsem v roce 1978 emigrovala. Žili jsme Hamstadu a později v Malmö. Pak jsem po roce 1989 využila možnosti vrátit se do České republiky a manžel se přestěhoval se mnou,“ říká Hana. Vánoce jsou pro oba velmi důležité, ale nemohli se dlouho dohodnout, na jaký způsob je budou slavit. „Byl z toho česko-švédský„guláš“ a nebyli jsme spokojeni ani jeden. Takže před pěti lety jsme se definitivně rozhodli, že budeme slavit dvoje Vánoce, 23. prosince české a 24. prosince švédské. Od té doby to skvěle funguje, i když samozřejmě dvoje vánoční přípravy zaberou hodně času,“ vysvětluje.
Večírky vás mohou zničit
A tak se v rodinném domku v Pyšelích začíná o mnoho dříve než v jiných domácnostech. „Pokud si myslíte, že s přípravou tradičních českých jídel je hodně práce, tak jejich objem je jen zlomkem toho, co je zvykem připravovat ve Švédsku. Tam se chystá až 20 jídel a je to velmi náročné. Tolik toho ale doma nedělám, už jsem to dost omezila, ale devět deset chodů to dá, i když, pravda, manžel je šéfkuchař,“ vysvětluje Hanka. Její muž Sten se vmísí do rozhovoru. Byl zvyklý na podobné hody z domova a jako ředitel významné transportní firmy absolvoval předvánoční večírky s obrovskými švédskými stoly. „Když jsem šel na šestý sedmý večírek, tak už žaludek předem odmítal potravu, ale hostitele nelze urazit,“ říká.
Perníčky i kačer Donald
Nedočkavé české děti by si podle něj ve Švédsku přišly na své. Drobné dárky si tam totiž rozbalují už na Štědrý den ráno a zkrátí si tak čekání na večerní hlavní čas vánoční. „Je to hezký zvyk, děcka alespoň tolik neotravují, protože si mají o čem povídat, čím se potěšit, než přijde slavnostní večer,“ připojuje se znovu Sten a objasňuje, jak to v této severské zemi na Vánoce chodí: „Odpoledne pijeme švédský svařák s mandlemi a rozinkami. I tady je to požitek, když si ho se ženou dáváme, ale představte si křupající sníh a na něm velký kotel tohoto nápoje. Lidé si v mrazu povídají a při tom se tím krásně zahřívají. Je ale hodně silný, při jeho větší konzumaci byste se večera dočkat v pohodě nemuseli. K tomu se konzumují zázvorové perníčky. Máme takový zvyk: ťuknete do středu perníčku, a když se rozlomí na tři kousky, budete mít štěstí.“ „Já jen připomínám, že příprava švédských perníčků je dost složitá a napoprvé se mi nepovedly. Je to ale jejich jediné vánoční cukroví,“ dodává Hanka. Nechme ale chvíli odpočinout žaludek a přesuňme se k „duši“. Budete možná překvapeni, co nahrazuje ve švédských rodinách naše oblíbené pohádky. „Většina rodin si nedovede představit sváteční odpoledne bez sledování disneyovek. Kačer Donald je prostě v každé domácnosti nezbytný, a protože máme švédskou televizi, tak si toho i v Pyšelích užijeme dost,“ směje se Hanka.
Jak Broströmovi připravují na Vánoce lososa a kapra a jak si přejí hezké Vánoce? Čtěte v tištěném Aha! pro ženy. V prodeji jen za 8,90 Kč!
