Martině Šárové (46) zakázali i práci s květinami, pak zvedala činky a dnes dodává sílu druhým: "Nemocné srdce mi ukázalo cestu!"
Celý život se měla šetřit, strachovat se o zdraví a nejlépe nic nedělat. Osud nedal Martině Šárové (46) z Prahy pro start do života nejšťastnější los. Přesto si nestěžuje. Naopak. Z těžkostí, s nimiž se musela poprat, vytěžila zisk pro sebe a dnes dává i druhým.
Všechno to začalo, když byly Martině tři roky. Při běžné lékařské prohlídce jí zjistili vrozenou srdeční vadu. Diagnóza zněla – nedomykavost chlopní. Tehdy si Martina vážnost situace neuvědomovala. Vnímala ale, že se vůči ní okolí chová jinak než k ostatním dětem. „Stále mě pozorovali. Pohyb ani rekreační sport mi problémy nedělaly. Byla jsem ale křehčí, takový omdlévací typ. Měla jsem často angíny, zdravotní problémy,“ vzpomíná Martina.
Nesměla ani ke květinám
Čím starší byla, tím více na ni handicap doléhal. „Hlavně v pubertě je obrovsky demotivující, když vám neustále někdo říká, tohle nesmíš, tohle nedělej, není ti špatně, nechceš si sednout, ty jsi dneska nějaká bledá. Maminka mě stále kontrolovala a sledovala, zda nemám fialové rty,“ vypráví Martina. Jedním z okamžiků, kdy ji nemocné srdce dohnalo k slzám, bylo rozhodnutí učitelek v osmé třídě základní školy. „Odmítli mě vzít na hory. Hodně jsem to obrečela. Jakkoliv vzdorovat bylo marné,“ vypráví Martina. Dnes je kromě jiného cvičitelkou jógy a kondiční trenérkou.
Než osudu zavzdorovala, bylo třeba smířit se s ještě další »prohrou«. „Musela jsem se vzdát svého snu pracovat s květinami. Na tehdejší obor zahradník mě kvůli zdravotnímu omezení nepřijali. Prý abych netahal těžké bedny,“ líčí Martina.
Jizva na hrudníku i na duši
V šestnácti přišel další zlom. Z nemocnice dorazila domů pozvánka na předoperační vyšetření. „To už bylo pro mě kritické. Už jsem si uvědomovala, oč jde, a měla jsem strach. Dodnes vím, jak mi tenkrát bušilo srdce a jak mi nebylo dobře, když jsem si pozvání přečetla,“ říká Martina. Zákrok proběhl, přidaly se komplikace. Tři neděle Martina strávila v nemocnici a další tři měsíce se zotavovala doma. „Tehdy se ještě otevíral hrudník. Jizvu mám od jeho začátku až pod ňadra. Když za mnou máma přišla do nemocnice, nemohla jsem ani otáčet hlavou, pomáhala jsem si rukama. Bylo to nepříjemné. Mladá holka s obrovskou jizvou. Chodila jsem shrbená, jak mne jizva táhla, i když jsme ji natírali,“ popisuje krušné chvíle.
Vedla ji intuice
Dnes ví, že nic se v životě neděje jen tak. Těžkosti, které překonala, jí ukázaly kam v životě směřovat. I když jí námahu zakazovali, hrála volejbal, běhala, plavala, zkusila i pozemní hokej. Když se ale potkala se svým bývalým manželem, byl to zcela nový start. „Otevíral fitness. Dva roky jsem ve fitku seděla a pomáhala. Pak jsem začala studovat management a zajímat se o tuto branži. Nakonec mě strhlo i cvičení,“ vypráví Martina. Na hory ani na zahradnici ji kdysi nevzali, aby se nenamáhala. Ve fitku tahala činky a začala více poznávat možnosti svého těla. „Dělalo mi to dobře. Přidala jsem k tomu i stravu a všechno, co ke zdravému životnímu stylu patří. Vnitřní intuice mě vedla k tomu, co je správné, ale také jsem chybovala. Prožila jsem si to a výhodou je, že to dnes umím lidem vysvětlit,“ říká Martina. Svoje klienty učí nakupovat správné potraviny, vařit jídla z rostlinných a pro mnohé netradičních surovin, pomáhá jim změnit návyky, které jim komplikují život.
Jak Martině jóga pomáhá? Celý příběh si můžete přečíst v tištěním Aha! pro ženy. V prodeji jen za 8,90 Kč, a to vždy od úterý.
