Legendy lidové medicíny I: 10 let od smrti významného českého léčitele Jindřicha Paseky. Energii předával přes nilský kříž!
Do jeho domu ve Svratouchu na Chrudimsku proudily davy lidí z celé republiky. Věhlasný léčitel mnohdy tak pracoval i několik dní a nocí v kuse, aby vyhověl všem. Nikdy však nezpochybňoval tradiční medicínu, pro radu si k němu navíc často přijížděli právě lékaři, kteří se při určování diagnózy dostali do slepé uličky. Celý svůj život pomáhal zcela nezištně. Peníze od pacientů nepřijímal a případné dary rozdával známým. Jindřich Paseka (†77), od jehož úmrtí 7. července uplynulo 10 let, byl nejmladším z legendárních léčitelů, kteří českou alternativní medicínu proslavili nejen doma, ale i v zahraničí.
Jindřich Paseka (†77): Schopnosti odhalil proutek
Paseka se narodil v roce 1928 do rodiny kovodělníka. V padesátých letech byl z politických důvodů odsouzen, trest si mimo jiné odpykával i v Leopoldově. Po sedmi letech vězení opustil a záhy se u něj projevily výjimečné schopnosti. V roce 1958 při výkopu studni poprvé použil proutek a dle svých slov mu začal přímo »trhat ruce«. Dovednosti dokázal velmi rychle zužitkovat. Pomocí spirály vyhledal v těle postižené místo a následně nemocnému předával energii prostřednictvím tzv. nilského kříže s kruhem. Postupem času svou diagnostickou metodu dále rozvíjel: přišel na to, že každý orgán a každá nemoc má vlastní vlnovou délku a funguje tedy pod určitým číslem. Kromě samotného »nastřelování« energie doporučoval nemocným i jednoduché recepty, hlavně doplňování vitamínů A a E.
Práce jedině z domova
Jméno Jindřicha Paseky se brzy začalo šířit až za hranice Svratouchu. V 70. letech léčil prezidenta Ludvíka Svobodu nebo třeba kardinály Františka Tomáška a Štěpána Trochtu. V ozděních letech jej navštívil i trenér rychlobruslařky Martiny Sáblíkové Petr Novák. Paseka dostal také několik pracovních nabídek přímo z nemocničních zařízení, všechny ale odmítal a pacienty přijímal jen ve svém domě. Byl na ně však velmi přísný. Vždy poznal, když nedodržovali léčbu, a dokázal se i pořádně rozzlobit. Třeba když dospělí nedali v čekárně přednost dětem. Kromě léčitelství se i nadále věnoval svému stálému zaměstnání, pracoval jako zásobovač. Na odpočinek si vyčlenil pouze jediný den v týdnu – neděli. Alternativní medicínou se zabýval takřka do poslední chvíle. Zemřel na celkové vyčerpání organismu.
Podobní a přitom tak jiní: František Ferda (†76)
Jidřich Paseka se během svého života hned dvakrát setkal s další legendou českého léčitelství: páterem Františkem Ferdou (†76). Ten začal své nadpřirozené schopnosti pozorovat již během devítiletého věznění na Mírově, kam byl, stejně jako Paseka, umístěn z politických důvodů. Právě zde se oba muži setkali poprvé. Podruhé pak Paseka Ferdu navštívil v jeho domě v Sušici až za několik dalších let. Páter Ferda používal zcela odlišnou metodu než jeho mladší kolega. Zprvu se zabýval irisdiagnostikou, kdy se příčiny nemoci vyčítají z oční duhovky, panenky nebo bělma. Brzy však začal využívat »jasnoviditelnosti« a »jasnoslyšitelnosti«. Diagnózu určoval na dálku, kdy si nejprve nemocného prostřednictvím svých schopností »vyhledal«. Dokázal tak vyčíst pacientovu minulost a jeho celkový zdravotní stav, například i hodnoty trombocytů, červených či bílých krvinek. Zjištěné údaje si následně zapisoval a na základě nich pak stanovil vhodný léčebný postup. Svým pacientům na rozdíl od Paseky doporučoval zejména bylinky.
Věhlas až za velkou louží
O zázračných schopnostech Františka Ferdy se brzy dozvěděli i v zahraničí. Pravidelně za ním do Sušice dojížděli třeba pacienti z Japonska či Ameriky, kde o něm dokonce vyšel článek. I před Ferdovým domem tak neustále postávaly zástupy lidí. Když však cítil, že je po náročném dni unavený, raději si odpočinul. Tvrdil totiž, že únava oslabuje jeho jasnovidné schopnosti. Registraci pacientů měla na starosti páterova hospodyně Konarovská, která vytvořila velmi propracovaný objednací systém, a výrazně tak usnadňovala léčiteli práci. Stejně jako Paseka, ani František Ferda si od lidí nikdy za svou práci nenechal zaplatit.