Shimi patřil k Ivetiným nejbližším: Bylo mu z ní do breku!

 Byl jste prý její vrbou…

„Svěřovala se mi. Vždycky, když jsme ve studiu dotočili, jsme se šli projít a povídali si dlouho do noci. Chodili jsme se spolu tajně koupat u nás za barák k rybníku. Iveta mi mnohokrát vyprávěla o své minulosti a soukromí.“

Věděl jste, jak se cítí?

„Prožívala svoje bolesti, neměla sebedůvěru, bála se lidí. Když jsme začínali natáčet, chtěla, abych ji držel za ruku. Říkala, že jí to pomáhá.“

Byli jste si hodně blízcí?

„Ne tak, jak myslíte. Vždycky jsem udržel na uzdě náklonnost, kterou ke mně chovala. Byli jsme oboustranně důvěrnými přáteli.“

Po čase se zase dostala do formy.

„Pořád byla profesionálkou. Měl chuť pracovat, denně se věnovala zpěvu, točili jsme, zkoušeli. Pak jsme odehráli šest skvělých koncertů.“

Jak se jí líbila skladba »Heja heja«? U kritiky dvakrát nezabodovala.

„Lidem se líbila a jí taky. Schvalovala si, co bude zpívat. U »Heja heja« měla pocit, že jí ta píseň osvobozuje od starostí. Píseň »Děkuju Vám, Andělové« jsem jí napsal po cestě z vystoupení v Bratislavě. Říkala mi v autě, že andělé mají pro ni velmi silný duchovní význam, a také je sbírala..“

Z čeho měla strach?

„Že zůstane sama. Bála se toho, cítila se hodně osamělá. A já jí říkal, že ji láska ještě čeká. Ale na jevišti byla například šťastná. Když jí lidí tleskali, říkal jsem si, že je zpátky. Smála se, potřebovala podporu lidí.“
Pak jste se rozešli.

„My si nikdy neřekli, že končíme. Ale do jejího života vstoupil pan Martucci a všechno to zase krachlo. Děly se věci, kterým jsem nerozuměl. Když jsem ji pak viděl vystoupit na Staroměstském náměstí, bylo mi do breku. Bylo to fiasko.“

Kdy jste se pak viděli?

„Po epizodě s Martuccim mě navštívila s Josefem Rychtářem. Nebyla zrovna při síle, ale domluvili jsme se, že jakmile se dá do pořádku, dotočíme písně, které jsme rozdělali, a uděláme nové. Slíbila, že se ozve.“
Už nezavolala?

„Bylo to na ní. Nezavolala, i když jsme si slíbili, že budeme pokračovat. Mluvili jsme spolu naposledy loni na podzim.“

Čekal jste takový konec?

„Ivetin život byl plný zvratů a nečekaných událostí. Ve snu by mě však nenapadlo, jak smutně to dopadne. Když jsem se to dozvěděl, dlouho jsem se díval na napsaný vzkaz od Ivety na mé stěně, že jsem její láska. Vzpomínal jsem na dětství, kterým mě provázela, a na chvíle, které jsme společně s Ivetou u mě prožili.“