Anorektička Alena (16) z Prahy: Chtěla jsem zhubnout a být krásná! Jenže pak mi šlo o život | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 26. dubna 2024

Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav

Anorektička Alena (16) z Prahy: Chtěla jsem zhubnout a být krásná! Jenže pak mi šlo o život

Alena trpí anorexií, ale dnes už ví, že kdyby nebylo včasného zásahu lékařů, zemřela by.
Alena trpí anorexií, ale dnes už ví, že kdyby nebylo včasného zásahu lékařů, zemřela by. (: profimedia.cz, OS Anabel, archiv)

Dnešním ideálem krásy a vzorem pro mnohé dívky jsou hubeňoučké modelky z pestrých obálek časopisů. Chtějí být stejně vychrtlé jako ony a podřídí tomu naprosto vše. Nezřídka však potom končí s diagnózou mentální anorexie v nemocnici na kapačkách a v ordinacích psychiatrů.

Proč? Nedělní Aha! objevilo dívku, která se o hubnutí, které ji dohnalo až na pokraj smrti, nebojí mluvit…

Spolužáci na ni chrochtali

Alenin (16) příběh je podobný tisícům těch, které denně prožívají dívky na celém světě. Společným jmenovatelem je totiž mentální anorexie. „Začalo to asi před dvěma lety po prázdninách. Tenkrát jsem se ještě s klidem ládovala zmrzlinou a tučnými jídly. Pak jsem nastoupila na gympl. Noví spolužáci často dělali narážky na mé špeky. Pořádně mě to štvalo, protože jsem si do té doby nepřipadala nijak zvlášť tlustá. Nejhorší bylo, když na mě jeden spolužák, který se mi líbil, začal chrochtat. A tehdy jsem se rozhodla, že musím zhubnout.“

Cílem bylo tělo modelky

Alenina dieta spočívala v tom, že hlavně hladověla, nebo se naopak nacpala k prasknutí a jídlo vzápětí úmyslně vyzvracela. „Zpočátku to bylo hrozné, ale postupně jsem si zvykla. Pomáhala mi v tom i projímadla, která jsem si sehnala, a léky na odvodnění organismu. Měla jsem radost, že mi váha pěkně ubývá.“ V pokoji si na zeď vylepila plakáty vychrtlých modelek, a to byla její motivace. Za půl roku došlo Alenino hladovění tak daleko, že při výšce 168 cm vážila jen 39 kg! „Nesnesla jsem pocit, abych měla něco v žaludku. Když jsem se trochu najedla, šla jsem hned na záchod to vyzvracet.“ V té době začaly Aleně padat vlasy a vynechávala jí menstruace. Pak poprvé zkolabovala.

Na pokraji smrti

První chvíle v nemocnici byly pro Alenu krušné. „Byla jsem se na kapačkách, bylo mi zle a nemohla jsem se ani pohnout.“ Alenina touha zhubnout byla mnohem větší, než vlastní zdraví. Skončila na metabolické jednotce intenzivní péče, upoutaná na lůžku, napojená na monitory, zacévkovaná a prolévána litry infuzních roztoků. Diagnóza byla jasná: totální metabolický rozvrat v důsledku zvracení a zneužívání farmak. „Celé tělo jsem měla v křeči, nemohla jsem mluvit a tekl ze mě studený pot. Srdce mi bušilo, pálilo mě na hrudi. Tehdy jsem si myslela, že asi opravdu umřu.“

Vykrmování na psychiatrii

Když se Alena vyhrabala z nejhoršího, ocitla se na psychiatrickém oddělení. „Na psychiatrii mě změřili, zvážili a naměřili mi nějaké míry. Pak byl oběd. Já nesnáším maso, ale tam jsem ho jíst musela, protože mi nevěřili a mysleli si, že jenom nechci přibrat. V tu chvíli jsem si uvědomila, že pokud se odtud budu chtít dostat, budu muset lhát.“ Nechávala se poslušně vykrmovat. Věděla, že když nějaký ten kilogram přibere, lékaři ji pustí domů.

Finty anorektiček

Na psychiatrii se Alena seznámila i s dalšími dívkami trpícími mentální anorexií. „Když jsme si vybíraly na týden dopředu jídlo, holky tam šly s kalkulačkou a vypočítávaly si, kolik to má dohromady kalorií. Jídlo, které mělo nejmíň kalorií, si vybraly.“ Přibírání bylo pro Alenu těžší, než hubnutí. Nakonec se dočkala propuštění domů. „Několik kilo jsem přibrala a máma si mě vzala na reverz domů.“

Ještě stále není konec

Alenin příběh zdaleka není u konce. Přestože se ocitla na hranici smrti, dodnes bojuje s pokušením počítat kalorie a znovu si vzít projímadlo. Její váha je teď sice ustálená, ale ona sama si je vědoma, že stačí malý impulz, aby opět sklouzla do starých kolejí. „Je to pro mě těžké. Stále se ambulantně léčím na psychiatrii, to mi docela pomáhá. Stačí ale aby se na mě někdo křivě podíval a já si začnu připadat nechutně tlustá.“

Slovo odborníka
MUDr. Arnošt Najman: Mentální anorexie je nemoc

„Mentální anorexie je porucha příjmu potravy a vyskytuje se takřka ve sto procentech u dospívajících dívek. Jde o závažné psychické onemocnění, kdy jakékoliv racionální argumenty ze strany rodičů nebo autorit selhávají. Dívky vědí o rizikách odmítání potravy, podobně, jako narkoman zná rizika, když užívá injekčně drogy. Nezbytný je proto lékařský a terapeutický dohled, jelikož anorektické dívky často odmítají léčbu. Vedle výrazného hubnutí jsou anorektici citliví na chlad, trpí zácpou, chudokrevností, pocity nevolnosti. Mohou se objevit srdeční potíže a nespavost. Nezřídka se objevuje vypadávání vlasů a vynechávání menstruace, dokonce může dojít k úplnému zastavení menstruačního cyklu. U anorektických dívek lze také pozorovat výrazné zhoršení pleti a zvýšený růst ochlupení na celém těle. Vše navíc doprovází neklid a nutkání k pohybu. Pomoc lze nalézt například na bezplatné lince 848 200 210 občanského sdružení Anabell, kde zájemci získají další vyčerpávající informace.“

Jak to dělají modelky?
Tohle jsou jejich triky!

Vychrtlé modelky z obálek časopisů mají věčně kručící žaludek. Proto jsou ochotny sníst cokoli, jen aby utišily hlad. A tak není výjimkou, že místo oběda slupnou vatový tampon namočený v jogurtu nebo džusu. Další jejich potravou je toaletní papír namočený v mléce, nebo rozžvýkají čokoládu, kterou pak vyplivnou. K tomu všemu pijí litry neperlivé vody. Dost našich i zahraničních modelek vyzkoušelo i kokain, protože po něm se skutečně hubne.

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.