Pravidla orangutaní mateřské lásky: Máma je pozorná, ale přísná!
Tohle je nefalšovaná opičí mateřská láska. Přesněji řečeno orangutaní. Máma Žaneta se v zoo ve Dvoře Králové rozhodně nenechá vyvést z míry. Pečlivě omývá, krmí a ošetřuje půlroční dceru Tessu a trpělivě zvládá rozdováděného šestiletého Besara, na kterého již udeřila »puberta«.
Jak opičí láska vypadá? Synek Besar musel loni na řadu měsíců od mámy. Šel do exilu k jiné samici Satu. Máma s tátou Elmarem měli v nové expozici důležitou »práci«. Když se dílo podařilo a ošetřovatelé si byli jisti, že Žaneta čeká svého šestého potomka, přestěhovali Elmara k Satu a Besar mohl konečně za svou milovanou mámou.
„Setkání po ročním odloučení bylo více než dojemné. Oba měli obrovskou radost,“ říká mluvčí zoo Jana Myslivečková. Besar se od mámy nehnul, vodili se za ruce, neustále se kočkovali a hráli si. Za čtrnáct dnů ale jednoho rána přinesla Žaneta ošetřovatelům ukázat právě narozenou holčičku. Byla na ni moc hrdá. Malý Besar hodně žárlil, ale zároveň byl zvědavý.
„Žanda fungovala jako úžasná matka. Stejně jako lidská se snažila věnovat pozornost i synovi, hladila ho, ukazovala mu sestřičku, aby k ní získal pěkný vztah. Když ale začal být dotěrný, odkázala ho rázně do patřičných mezí,“ popisuje výchovné metody Žandy Myslivečková.
Teď už Tessa povyrostla, mámy se občas pouští a začíná si s bráškou hrát. Žanda ale vše ostražitě sleduje a řídí.