Obloha pláče, zaplaví ji slzy sv. Vavřince!

Nejen zamilovaní mohou ode dneška až do 26. srpna pozorovat meteorický roj Perseidy. Maximum padajících hvězd a nejkrásnější podívanou, které astronomové přezdívají »slzy svatého Vavřince«, si letos obloha připravila k svátku svaté Kláry.

Meteorický roj Perseidy připraví na přelomu července a srpna na obloze nádhernou podívanou. „Nastává úžasný čas. Slunce má stále dostatek energie na to, aby lidem i rostlinám dalo dostatek síly,“ říká Marcela Košanová, která se označuje za čarodějku. Už od dob pohanů se podle ní lidé v tuto dobu klaněli bohům nebes, aby děkovali za krásné období. „Za hojnost všeho. Jídla, tepla, vody, která dopřává klid a plní přání,“ dodává Košanová s tím, že právě někde tady vznikla pověst o padajících hvězdách, díky nimž se každému splní jeho tajný sen.
„Zamilovaný muž chtěl odpradávna splnit ženě to, co jí na očích viděl, a dobýt tak její srdce. Však jí dodnes snáší modré z nebe, což značí něco nedostupného. Zároveň tím ale také sleduje svoje přání, získat svou milou za ženu,“ říká astrolog Petr Messany, který tak vysvětluje, proč se říká, že padající hvězdy plní všechna přání. Ještě jedno mají láska a padající hvězdy podle něj společné. „V období roje Perseid se Země ocitá v oblasti, kde se kosmický prach stává mrakem. A láska je přece mrakem přání a citů, který poletuje v lidských duších a stejně jako Perseidy se nikdy nedá uchopit,“ uvádí Messany.

První už dnes, nejkrásnější 13. srpna

První Perseidy se objeví na obloze už dnes, ale nejkrásnější podívanou astronomové slibují na neděli 13. srpna kolem šesti hodin ráno. „V tu chvíli je možné očekávat mimořádně bohatou krátkodobou spršku meteorů,“ láká Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Za malou chvilku by jich mělo »spadnout« 60 až 100. „Bohužel nás letos trochu pozlobí Měsíc. Bude celou dobu nad obzorem, takže padající hvězdy přesvítí a o ty nejslabší tak budeme ochuzeni,“ doplnil Suchan. Perseidy pocházejí z komety Shift-Tuttle, objevené roku 1862. Jméno mají odvozeno od souhvězdí Persea, z něhož každoročně v tutéž dobu jakoby vylétají. Podle řecké mytologie byl král Perseus synem vládce bohů Dia. On a další mytologické postavy – Andromeda, Kéfeus a Kassiopea – byli proměněni ve hvězdy a pozdviženi na oblohu, kde nyní září jako souhvězdí.

Vědci vědí: Hvězdy nepadají, ale…

Chcete vidět co nejvíce Perseid? Najděte si na pozorování správné místo! Pokud možno, vyhněte se takovým, kde výhled na hvězdnou oblohu ruší umělé osvětlení!
Současně je důležité, aby pohled na nebe nebyl stíněn vysokým obzorem. Do hvězdárny nemá smysl chodit. Pracovníci Štefánikovy hvězdárny na Petříně všem doporučují, aby si našli klidné místo venku a tam si »slzy svatého Vavřince« tančící po obloze v klidu a naplno užili. Nejlépe prý se pozorují vleže. „Pravdou ale je, že hvězdy nikdy nepadají,“ říká vedoucí Štefánikovy hvězdárny na Petříně Jakub Rozehnal. „Bylo by špatné, kdyby padaly. A stejně nemají ani kam,“ doplnil smutnou zprávu pro všechny romantiky. Kde se tedy vzalo rčení »padají hvězdy«? „Ten úkaz jen tak vypadá,“ má odpověď Rozehnal.
Meteory, lidově nazývané »padající hvězdy«, nemají totiž se skutečnými hvězdami nic společného. Jedná se o drobné částečky meziplanetární hmoty, které vlétají vysokou rychlostí do atmosféry Země a tam se při svém brzdění jednoduše odpařují a ztrácí.

Autor: Dana MACHURKOVÁ
Foto: Nasa.gov