Hedvábná cesta: Koření, zlatá krása i erotika! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 26. dubna 2024

Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav

Hedvábná cesta: Koření, zlatá krása i erotika!

Fénixová zlacená koruna z dynastie Tchang (618 až 907 n. l.). Klenot je vykládám zelenými a modrými drahokamy.
Fénixová zlacená koruna z dynastie Tchang (618 až 907 n. l.). Klenot je vykládám zelenými a modrými drahokamy. (Foto Aha! – Slávka Červená)

Legendární obchodní spojnici mezi civilizacemi starého světa – Hedvábnou cestu – lze »projít« na unikátní výstavě v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Hedvábná cesta, která od starověku spojovala Evropu s Dálným východem, přibližuje dějiny lidstva. Ukazuje naprosté skvosty, které dokázali vytvořit lidé tisíce let před naším letopočtem. Z 300 exponátů, které lze považovat za opravdové poklady, jsou mnohé vůbec poprvé vystaveny v Evropě. Pocházejí ze soukromých sbírek z tuzemska i zahraničí. „K raritám patří například malovaná zásobnice ze 3. tisíciletí před naším letopočtem. Většinou se nacházejí jen části. Tato se dochovala celá,“ uvedl autor výstavy David Majer. Návštěvníci uvidí i výstroj bojovníků, zbraně, modely pevností, šperky či vzácné koberce.

Vedla po souši i moři
Hedvábná cesta či také stezka je starověká a středověká obchodní trasa vedoucí z východní Asie přes střední Asii do Středomoří. Její délka činila přibližně 9000 kilometrů a karavanám trvalo mnohdy několik let, než ji zdolaly. Její úpadek přišel v 15. století s příchodem lodí. Zboží se dalo přepravovat levněji, rychleji a bezpečněji. Zajímavostí je, že prvním, kdo použil název Hedvábná stezka, byl německý zeměpisec, baron Ferdinand von Richthofen. A to až roku 1877.


Název po látce
Stezka dostala svůj název po čínském vynálezu, který naprosto uchvátil západní svět – hedvábí. Pravděpodobně již ve 3. tisíciletí před Kristem přišli Číňané na to, jak zpracovávat vlákna bource morušového. Hedvábí bylo symbolem luxusu.

Obchod se zlatem i otroky
Neobchodovalo se jen s hedvábím, ale také s kořením, porcelánem, nefritem, zlatem, stříbrem, vlnou nebo arabskými koňmi. Žádaným »zbožím« byli v Asii také evropští otroci, zejména pak Slovanky. Nešlo však jen o peníze. Obchod po Hedvábné stezce byl důležitý při rozvoji starověkých civilizací v Číně, Mezopotámii, Persii, Indii i Itálii. Dalo by se říci, že díky ní byly položeny základy moderního světa.

Moderně po železnici
Novodobá Hedvábná stezka letos spojila Čínu s Velkou Británií. Železniční trasa vede z Číny přes Kazachstán, Rusko, Bělorusko, Polsko, Německo, Belgii a Francii tunelem pod kanálem La Manche do Británie. Spojení je podle provozovatelů o čtyři pětiny levnější než letecká přeprava a o 30 dní rychlejší než plavba lodí. První vlak celou trasu projel letos v lednu a 12 tisíc kilometrů zvládl za 18 dní. Vzhledem k různému rozchodu kolejí v jednotlivých zemích bylo nutné náklad několikrát překládat a měnit lokomotivy i vagony.

Hedvábná cesta
Kde? Muzeum Jihovýchodní Moravy, Baťův institut Zlín
Kdy? úterý až neděle 10:00 až 18:00, do 23. dubna
Za kolik? 59 Kč, snížené 39 Kč, rodinné 129 Kč



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.