Kvůli své vrozené vadě, oboustrannému rozštěpu obličeje, si toho Jana Šibalová vytrpěla v životě už hodně. Ale mnohem horší než fyzická bolest, kterou zažívala po každé operaci, pro ni byla ta psychická. To, když ji ostatní uráželi, litovali nebo odmítali. Jediným východiskem pro ni bylo uzavřít se před nimi i před sebou. Jednoho dne si však řekla, že se nemá za co stydět! Přijala sebe sama, naučila se mít ráda a rozhodla se, že svým příběhem půjde ostatním, podobně postiženým, příkladem.Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
