Přijela vůbec poprvé veřejně uctít památku sestry Ivety (†48), svého dvojčete. Kdysi rovněž zpěvačka Ivana Bartošová (48) na pražský koncert Královen popu dorazila ze Švýcarska, kde už dvacet let žije. Přijela s maminkou, bratrem Lumírem a manželem Stephanem. „Ano, toto je moje jediná veřejná pieta Ivetě,“ prohlásila. Iveta Bartošová spáchala na konci dubna sebevraždu skokem pod vlak.Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
To mp*** (envím tvé jméno) - máš pravdu, že jak Macura, tak Rychtář to zvorali, ale uznej. že Macura snahu měl. A ona si medila u Domenica, aby ho pak zase pošpinila, přitom se tam s jeho matkou objímala a nechala si sloužit. A nutno dodat, že léčit se měla dávno předtím, než Macuru a Rychtáře, poznala, ono pít první ligu a čekat do téůměř padesáti., to není normální. Jí se to prostě líbilo - každá minimálně normální máma se srovná, když jí hrozí odebrání děcka, nebo když k tomu dojde. Teda pokud má to dítě ráda. Ale Iveta jen mlela jak ho miluje, to prostě lhala, jako vždy, sorry, ale byla prolhaná brutálně.
Mluvit o tom jak kluka milovala byla jedna věc a jít se léčit, dát se do latě věc druhá...Alkohol byl na prvním stupni žebříčku hodnot, Artur až pod ním.
Naštěstí se o něj měl kdo postarat.
Právě, máma se stará, tedy správná máma. Artura je mi líto, že měl tak hrozné dětství, fakt když si to představím, je mi zle a mám husinu. Jsem moc rád, že je teď v takové pohodě, je to prima kluk, zdá se mi moc šikovný a chytrý a fakt mu přeju, ať už je jen a jen spokojený a šťastný.
Měl jsem spolužáka, žil jen s mámou která taky pila, vymetala místní pajzly a následně si vodila domů různá individua. V 15letech šel sám, dobrovolně do děcáku jelikož matička projevila přání aby šel rovnou pracovat...aby bylo víc na chlast. Hrozně se za ní styděl. Zemřela dost brzo a když se to stalo, řekl mi, že se mu hrozně ulevilo. Nedokážu si vůbec představit, že bych smrt kteréhokoliv rodiče bral jako úlevu.
Tak to je hrozné, chudák kluk. Sice mám fantazii hodně bujnou a bohatou (až moc), ale tohle si představit nedovedu - ani nechci. Když mi zemřel táta, byl jsem z toho hodně špatný, a doteď jsem se s tím nesrovnal, a to to už je osm let. Někdy se mi zdá, že ho někde ve městě vidím a až ve mně hrkne.., než ni dojde, že vlastně už tady není. Brr...
honzadv Když mi umřel táta, byl jsem na dně a práce mě nebavila. Důležité je nebýt sám a mít jiné myšlenky.2měsíce jsem byl jak bez duše. Neradoval se, ani nerozčiloval. Táta byl jak hora, nikdy nebrečel. Na jeho narozeniny jsem donesl láhev a on se v opojení rozplakal, jako by tušil, že mu zbývá málo dní. Nikdy nechtěl chodit k lékaři a to byla chyba.. Utěšoval jsem ho a nebral vážně. Dnes po mnoha letech mám vyčítky svědomí.
Nápodobně, mně dal říďa dokonce dovolenou navíc, táta byl taky chlap jak hora a nikdy nestonal, k doktorovi šel párkrát za život, a pak umřel během týdne najednou zničehonic. Doteď jsem se s tím nevyrovnal, nestihli jsme tolilk věcí... a taky mám výčitky, a vzal jsem si z toho poučení - nic se nemá odkládat. To jsem totiž zařil už jednou s kamarádem, pořád jsme se domlouvali, že se sejdeme a pořád nebyl čas.. a pak se zabil v autě a mně trvalo asi pět let, než jsem se stím smířil, fakt jo, a dodneška si to vyčítám, že jsme se nesešli, Od té doby jsem přehodnotil plno věcí a co chci udělat, snažím se udělat hned.Než bude pozdě - nikdo nevíme dne ani hodiny, kdy tady skončíme na tomhle jevišti a budeme na druhém, větším a složitějším, ale zároveň osvobozujícím. Taky jsem před třemi lety pak prožil klinickoou smrt a hrozně moc mě to obrátilo jinam.
goldsteinicik Ano, ale závislý neuvažují podle žebříčku hodnot.zdravých. Potom mají výčítky svědomí a pláčou, nebo se sebevraždí .Potřebují oporu, která jí k lečení přemluví, když sami nemají vůli. Tam je důležitost blízkých. Ivetu poznamenali psychiatři v minulosti.
goldsteinicik.Tak jak jsem psal. Neléčili závislost i když už závislá byla, ale psychiku a při změně léku si organismus hned nenavykne a může to být horší. Jí stačily 3 dny a prchala a podepisovala revers.. Na cirhózu, se chemické prášky na psychiku nesmí podávat, ani alkohol, jen přírodní látky a platí přísný dozor.
honzadv To už bylo v ní po prvních zážitcích z jiných léčení a spíš měla strach a nevěřila sobě, že to bude bez utrpení. Po také utěkářce, jedině zbavit sveprávnosti a přísný dozor.
mpads:Máš pravdu, že závisláci potřebují oporu, která jí k léčení přemluví. Zvládla to paní Dvořáková s Arturem, když přemluvili Ivetu k léčení.
Rychtář o to, aby se Iveta léčila nestál, potřeboval jí ovládat, aby se mohl tlemit na fotkách do bulváru.
Nakonec to dělá dodnes, parazituje na její smrti.
honzadv Ano, ale první léčení byl vždy psychiatr a to jí negativně poznamenalo po sebevraždách. Neléčila se na alkohol a prášky. Vina se kladla na psychiku a ona utíkala a podepisovala reversy. První chyby.
