Osobnost, která i po 77 letech od popravy nacisty budí emoce. Julius Fučík (1903 – 1943) byl autorem notoricky známé Reportáže psané na oprátce a hrdinou komunistického odboje, ale až po sametové revoluci vyšlo najevo, že na gestapu udával kolegy. Výstava na pražském Vítkově jeho příběh připomíná.Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
AHA, jste pitomí! Vzorem mládeže až tak nebyl a po 1989 byl soustavně hanoben.
Udal kolegu, nebo kolegy?
Byl to odbojář a" Reportáž" je brilantní kousek, na němž by se mohli učit studenti, jak psát.
Nikdo neví , jakému tlaku by sám odolal, nemůžu si pomoct, ale Fučík zatracen, Mašínové dostali řády, Seifert Nobelovku za naprosto za nic, Hácha - oběť Němců zapomenut a sebestředný Masaryk veleben.
(Namátkou mě napadly naše postavy " národa " )
Za Masaryka klidně do mě! Na rozdíl od nevzdělaných mínění o Masarykovi nezměním!Tatíčkem mně rozhodně nebyl a " polámaný kolečko republiky " Havel úplně dorazil
Náhodou, zrovna Fučíka jsem měla docela ráda, i když si ho dvakrát nevážím. Byl to dobrodruh, frajer a ***ř. Stačí si přečíst vzpomínky současníků, namátkou si vzpomínám na Jaroslava Seferta či Jana Wericha. A měl na krku tu šílenou Gustu, co mu zničila renomé. Ostatně, jsem přesvědčena, že by, jako mnoho prvorepublikových salónních komunistů skončil v 50. letech v lochu, nebo by se pohoupal jen o chvilku později.
