Kolik skutečně vydělával Brabec, když točil Zemana? Soudruzi byli velmi štědří!
Za komunistů vydělal herec Vladimír Brabec (80) fantastický balík peněz! Téměř 600 tisíc korun jako honorář za kultovní seriál 30 případů majora Zemana byly na tehdejší poměry obrovské peníze. Pět let měl zajištěný královský příjem… Představte si zhruba dnešních 7,8 milionů korun! Takové sumě se rovná jeho tehdejší výdělek.
Pravdou zůstává, že kdyby hrál Brabec v některém z dnešních nekonečných seriálů ve stejném pracovním režimu a nasazení, jdou jeho gáže do milionů…
Jenomže to, co televize odvysílá dejme tomu za tři čtyři měsíce, vyráběli před pětatřiceti lety filmaři dlouhých šest let! „Ano, vydělal jsem tehdy něco přes půl milionu korun. Ale nebyl to milion, jak se psalo! Měl jsem ovšem za tu dobu takto zajištěný velmi slušný příjem,“ uznal Vladimír Brabec ve své knize rozhovorů Major Zeman: Jak to vidím dnes (1999).
Za životní (v tomto případě jistě nezáviděníhodnou) roli ovšem musel tvrdě zaplatit. Po dobu natáčení odešel z Národního divadla a stal se zaměstnancem Barrandova. Musel být denně k dispozici. Stihl ho infarkt z pracovního vypětí. A přestože skvělý herec, už nikdy se potom k velké roli nedostal! „Měli mě zaškatulkovaného jako Zemana, bylo to jako cejch na čele.“
Na druhé straně seriál mu dal vydělat i do budoucna. Jako hlavní protagonista tohoto opusu jezdil společně s režisérem Sequensem sedm let nejméně dvakrát do roka na propagační akce po celém Československu, což bylo většinou promítání některého z dílů s besedou. Za každou bral dva tisíce. Objel jich za tu dobu patnáct, což dělá 30 tisíc korun.
Za natáčecí den bral tehdy Brabec 800 korun (průměrný měsíční plat se pohyboval okolo 2,5 tisíce korun!), ale v roce 1980 získal titul Zasloužilý umělec, což ho na další roky vyneslo do platové kolonky 1000 korun za den.
A ještě je všemu mu byla udělena Státní cena Klementa Gottwalda, což obnášelo 50 tisíc na ruku! „Nikdy jsem ale nenašetřil takové peníze, abych byl, jak se říká, za vodou. Když pomyslíte, že jsem nedostal pořádnou práci dobré dva roky, je to tvrdě vykoupeno,“ vzpomíná Brabec.
Děti Vladímíra Brabce vzpomínají, jak táta nechtěl dávat najevo finanční nadřazenost a škudil. „Otec utáhl finanční kohouty, abychom se náhodou neměli líp než ostatní. A třeba džíny jsem měla jako jedna z posledních ze třídy. A co jsou to bony, jsme ani nevěděli. Táta je rozhodně nechtěl získávat tehdy běžným způsobem, což ale bylo přes veksláky,“ vybaví si herečka Helena Brabcová.
