David Prachař promluvil o otci Iljovi: Trochu jsem se za něj styděl... | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

neděle 23. ledna 2022

Svátek slaví Zdeněk, zítra Milena

David Prachař promluvil o otci Iljovi: Trochu jsem se za něj styděl...

Ilja Prachař
Ilja Prachař (Foto Aha! - David Kundrát)

Za tři dny by herec Ilja Prachař (†81) oslavil devadesáté narozeniny. Přestože svoje poslední roky protrpěl ve velkých bolestech, na život nezanevřel a stále ho miloval. Toužil se dokonce dožít kulatin. Bohužel nebylo mu přáno. Zemřel na selhání organismu na interně Vinohradské nemocnice v Praze.

Lidi posílal do pr….

I když za svou padesátiletou hereckou kariéru ztvárnil na osmdesát rolí, zahrál si v devadesáti filmech a ve sto třiceti televizních inscenacích, nejvíce ho proslavila role Trautenberka z večerníčkových Krkonošských pohádek. Na tuto postavu brzy začal být přímo alergický. „Mockrát se stalo, že jsme byli u dědy na chalupě a chodili se na něj koukat cizí rodiny. Za plotem svým dětem ukazovali, jak vypadá ten Trautenberk. Děda je posílal rovnou do prd…,“ uvedl s úsměvem jeho vnuk, herec Jakub Prachař (30), který se mu čím dál víc podobá.

Co zakázal novinářům?

Měl už jasno nekrologu, nepřál si, aby se o něm mluvilo po smrti jenom jako o protivném jemnostpánovi z Krkonošských pohádek. „Vím, že mně toho pozemského života už moc nezbývá. Nebudu se tím ale trápit, když to není v mých silách změnit. Jen bych si strašně přál, abych si mohl prožít na tom našem světě pár krásných dnů. A až se to stane a nebudu už mezi vámi, zakazuji vám, abyste o mně psali jenom jako o Trautenberkovi. Copak jsem neodehrál kvalitnější role?“ svěřil se nám rok před svou smrtí ve svém posledním rozhovoru. „A víte co? Kolik jsem toho vůbec odehrál, to taky nepište. Oltáříky nemám rád. Šel jsem, zahrál a odešel,“ připomněl, že hrál jaksi samozřejmě, nedělal s tím vědu. Měl talent, měl charisma.

Když nám dával poslední rozhovor, už byl hodně nemocný. Byl velký kardiak, měl problémy s plícemi, ledvinami, játry. Vše ale ještě předtím způsobila mozková mrtvice a hned na to pozitivní nádor na čele… Ten herci způsobil kolaps, při kterém mu začaly selhávat veškeré životní orgány.


Pochválil sestřičky a zemřel…

Do poslední chvíle, seč mu síly stačily, trávil na své chalupě v severočeských Doubicích. Oporou bez které se neobešel, byla jeho manželka Jana. Přestože mu neustále otékaly nohy a po své milované zahradě se mohl procházet jen stěží, pokaždé zkontroloval stromky a krmítko pro ptáčky.

Nejšťastnější byl, když se u něj sešla celá rodina. „Jednou mu bylo hodně mizerně, potom se to zase zlepšilo a nám svitla naděje. Ale pak zase bylo zle. A tak se to neustále střídalo,“ popsala poslední roky jeho života manželka Jana. Čtrnáct dní před tím než naposledy vydechl, začal jeho organismus vypovídat funkce. „Nastala situace, kdy už jsme to doma nemohli zvládnout sami. A tak jsme odjeli z chalupy a Ilju si už v nemocnici nechali. Poslední slova, která mi řekl, byla: Jsou tu moc hezký sestřičky, tak jdi domů a neměj o mě strach,“ zavzpomínala paní Jana Prachařová. Paradoxem je, že jeho otec se dožil vysokého věku a zemřel jen pár let před ním.

David Prachař
„Miloval večírky, společnost. To bylo jeho. Když získal titul Laureát státní ceny, měl hodně peněz, ale neměl je za co utratit.  Nic v té době tady prostě nebylo. Takže většinu těch peněz propařil. Jinak miloval klid a pohodu. Doma rád odpočíval, moc nemluvil. Nikdy jsem ho třeba neviděl sportovat, že by jel na kole, šel bruslit nebo snad lyžovat. To nepřipadalo v úvahu. Největší relax pro něj byl, když se předělávala chalupa a on mohl míchat maltu. To byl nejšťastnější.“

Jiří Plachý, herecký kolega
„V 70. letech mu kolegyně Světla Amortová zakázala, aby chodil do rozhlasu. Nevím, z jakých politických důvodů to bylo. Iljovi to ale scházelo. Po roce jsme se ho v šatně zeptali, jestli už tam může a on pohotově odpověděl, že ne, že nemůže, ale má to vymyšlené. Až bude zase rozhlas volat o pomoc, nepřijde, řekne, že neví, kde to je…“

Problémy s alkoholem
Jeden čas herec začal pít víc než je zdrávo. „Všechno dělal naplno, když pil tak pil, když kouřil tak kouřil,“ přiznal jeho divadelní kolega Jiří Plachý. „Jednou se zamiloval do vína a pil ho tak bouřlivě, že kdyby mu to lékaři nezakázali a on s tím nepřestal, zabilo by ho to,“ uvedl syn David Prachař. „Ke cti mu bylo, že měl silnou vůli a ze dne na den dokázal se vším v klidu seknout,“ dodal.

Styděli se za něj
Na svou milovanou chalupu v dobách, kdy jeho děti byly malé, jezdil velmi kuriózně vystrojen. „Říkali jsme tomu cestovatelský oblek, který spočíval v tom, že měl na sobě vždycky černé šponovky, které byly dole zakončeny takovou gumou, červený svetr a na hlavu si posadil takovou příšernou bílou beraničku. Vždycky jsem se bál, abychom nepotkali někoho známého. Tak trochu jsem se za něj styděl,“ prozradil s úsměvem syn David Prachař.



Přečtěte si
avena1
28. 4. 2014 • 20:54

Přesně tak, bylo vše, co jsme potřebovali, navíc kvalitní a naše. Bohužel mnozí mladí mají již vymyté mozky a jejich rodiče asi též, když jim to neumí pravdivě vysvětlit.

Thyronx
28. 4. 2014 • 16:29

Tyhle bulváry jsou vesměs odporné od první stránky, ale lúza to kupuje. A za peníze v Praze dům.

Thyronx
28. 4. 2014 • 16:28

Byl to úžasný herec. Jeho kolegové ho doslova milovali. Žádnou legraci nezkazil. Hrál doslova ve všem co mělo nějakou cenu a kde hrála většina opravdových herců. (Na rozdíl od syna který se za něho někdy styděl). Tady je seznam toho, co na tom světě vytvořil a v čem leží celý jeho život. Na rozdíl od mizerně dabovaných mizerných filmů z USA, jeho filmy mají uměleckou hodnotu. Čest jeho památce. http://www.sms.cz/osoba/ilja-prachar

kinty
28. 4. 2014 • 07:30

Vždycky mě pobaví články, kde si kopnou do minulé doby, že peníze musel propít, protože tady nic ke koupi nebylo, Já jsem v té době žila a co jsem potřebovala , to jsem koupila, kraviny nekupuju ani dneska, ale hlavně byl tady klid , práce a bezpečí. Tak už se vy pisálkové podobných zpráv přelaďte na jinou notu.Tohle vám uvěří jenom ti mladí,to jenom "disidenti " a jim podobní pořád štvou tenhle národ proti sobě. Nadávky těch "správných " mi jaksi nevadí,ale pobaví.

Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.