David Prachař promluvil o otci Iljovi: Trochu jsem se za něj styděl...
5 fotografií
Za tři dny by herec Ilja Prachař (†81) oslavil devadesáté narozeniny. Přestože svoje poslední roky protrpěl ve velkých bolestech, na život nezanevřel a stále ho miloval. Toužil se dokonce dožít kulatin. Bohužel nebylo mu přáno. Zemřel na selhání organismu na interně Vinohradské nemocnice v Praze.
Lidi posílal do pr….
I když za svou padesátiletou hereckou kariéru ztvárnil na osmdesát rolí, zahrál si v devadesáti filmech a ve sto třiceti televizních inscenacích, nejvíce ho proslavila role Trautenberka z večerníčkových Krkonošských pohádek. Na tuto postavu brzy začal být přímo alergický. „Mockrát se stalo, že jsme byli u dědy na chalupě a chodili se na něj koukat cizí rodiny. Za plotem svým dětem ukazovali, jak vypadá ten Trautenberk. Děda je posílal rovnou do prd…,“ uvedl s úsměvem jeho vnuk, herec Jakub Prachař (30), který se mu čím dál víc podobá.
Co zakázal novinářům?
Měl už jasno nekrologu, nepřál si, aby se o něm mluvilo po smrti jenom jako o protivném jemnostpánovi z Krkonošských pohádek. „Vím, že mně toho pozemského života už moc nezbývá. Nebudu se tím ale trápit, když to není v mých silách změnit. Jen bych si strašně přál, abych si mohl prožít na tom našem světě pár krásných dnů. A až se to stane a nebudu už mezi vámi, zakazuji vám, abyste o mně psali jenom jako o Trautenberkovi. Copak jsem neodehrál kvalitnější role?“ svěřil se nám rok před svou smrtí ve svém posledním rozhovoru. „A víte co? Kolik jsem toho vůbec odehrál, to taky nepište. Oltáříky nemám rád. Šel jsem, zahrál a odešel,“ připomněl, že hrál jaksi samozřejmě, nedělal s tím vědu. Měl talent, měl charisma.
Když nám dával poslední rozhovor, už byl hodně nemocný. Byl velký kardiak, měl problémy s plícemi, ledvinami, játry. Vše ale ještě předtím způsobila mozková mrtvice a hned na to pozitivní nádor na čele… Ten herci způsobil kolaps, při kterém mu začaly selhávat veškeré životní orgány.
Pochválil sestřičky a zemřel…
Do poslední chvíle, seč mu síly stačily, trávil na své chalupě v severočeských Doubicích. Oporou bez které se neobešel, byla jeho manželka Jana. Přestože mu neustále otékaly nohy a po své milované zahradě se mohl procházet jen stěží, pokaždé zkontroloval stromky a krmítko pro ptáčky.
Nejšťastnější byl, když se u něj sešla celá rodina. „Jednou mu bylo hodně mizerně, potom se to zase zlepšilo a nám svitla naděje. Ale pak zase bylo zle. A tak se to neustále střídalo,“ popsala poslední roky jeho života manželka Jana. Čtrnáct dní před tím než naposledy vydechl, začal jeho organismus vypovídat funkce. „Nastala situace, kdy už jsme to doma nemohli zvládnout sami. A tak jsme odjeli z chalupy a Ilju si už v nemocnici nechali. Poslední slova, která mi řekl, byla: Jsou tu moc hezký sestřičky, tak jdi domů a neměj o mě strach,“ zavzpomínala paní Jana Prachařová. Paradoxem je, že jeho otec se dožil vysokého věku a zemřel jen pár let před ním.
David Prachař
„Miloval večírky, společnost. To bylo jeho. Když získal titul Laureát státní ceny, měl hodně peněz, ale neměl je za co utratit. Nic v té době tady prostě nebylo. Takže většinu těch peněz propařil. Jinak miloval klid a pohodu. Doma rád odpočíval, moc nemluvil. Nikdy jsem ho třeba neviděl sportovat, že by jel na kole, šel bruslit nebo snad lyžovat. To nepřipadalo v úvahu. Největší relax pro něj byl, když se předělávala chalupa a on mohl míchat maltu. To byl nejšťastnější.“
Jiří Plachý, herecký kolega
„V 70. letech mu kolegyně Světla Amortová zakázala, aby chodil do rozhlasu. Nevím, z jakých politických důvodů to bylo. Iljovi to ale scházelo. Po roce jsme se ho v šatně zeptali, jestli už tam může a on pohotově odpověděl, že ne, že nemůže, ale má to vymyšlené. Až bude zase rozhlas volat o pomoc, nepřijde, řekne, že neví, kde to je…“
Problémy s alkoholem
Jeden čas herec začal pít víc než je zdrávo. „Všechno dělal naplno, když pil tak pil, když kouřil tak kouřil,“ přiznal jeho divadelní kolega Jiří Plachý. „Jednou se zamiloval do vína a pil ho tak bouřlivě, že kdyby mu to lékaři nezakázali a on s tím nepřestal, zabilo by ho to,“ uvedl syn David Prachař. „Ke cti mu bylo, že měl silnou vůli a ze dne na den dokázal se vším v klidu seknout,“ dodal.
Styděli se za něj
Na svou milovanou chalupu v dobách, kdy jeho děti byly malé, jezdil velmi kuriózně vystrojen. „Říkali jsme tomu cestovatelský oblek, který spočíval v tom, že měl na sobě vždycky černé šponovky, které byly dole zakončeny takovou gumou, červený svetr a na hlavu si posadil takovou příšernou bílou beraničku. Vždycky jsem se bál, abychom nepotkali někoho známého. Tak trochu jsem se za něj styděl,“ prozradil s úsměvem syn David Prachař.
5 fotografií
