Rozhovor s Jakubem Smolíkem: Dřív nasával s Moravcem a Vaculíkem, teď po akci pospíchá domů! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

Rozhovor s Jakubem Smolíkem: Dřív nasával s Moravcem a Vaculíkem, teď po akci pospíchá domů!

Jakub Smolík je stálicí české hudební scény.
Jakub Smolík je stálicí české hudební scény. (Foto Aha! - Karel Kopáč, Roman Souček)

Na tento rok, který byl plný zásadních životních změn, bude zpěvák Jakub Smolík (54) vzpomínat jen v dobrém. Oženil se, narodil se mu pokračovatel rodu, který nese jeho jméno a nyní mu vyšlo nové CD nazvané Vítám každý nový den, které je zvláštní tím, že jsou na něm písničky, které původně vznikaly pro zesnulého zpěváka Petra Muka.

Jakube, letos jste do toho konečně »praštil«. Proč jste se svatbou otálel tak dlouho?

„Pravda, trvalo to, než jsem našel tu pravou. (smích) Teď už jsem ale cítil, že nastal ten správný čas. Máme s Petruškou dvě krásné děti, klape nám to, tak na co čekat. Navíc malá Petruška se mě pořád ptala: »tatínku, proč si nechceš vzít maminku?« Jednou dokonce přišla ze školy a začala řešit, s kým by zůstala, kdybychom se rozešli. My jsme se ji snažili vysvětlit, že se máme rádi a nic takového nehrozí, ale ona si povzdechla: »já vím, ale nejste ženatí…«“

Tak to jste ji museli udělat velkou radost, když jste si před oltářem řekli pomyslné »ano«…

„Moc si tu svatbu užívala. Šla za družičku. Nádherný.“

Změnilo se něco? Nemusel jste se třeba vzdát vaší velké záliby – motorkářství a odložit »stroj«?

„Protože je Petra z motorkářské rodiny a i ona má mašinu, tak je to úplně v pohodě. Dokonce s tchánem, který je stejně starej jako já, s tchyní, která je o šest let mladší a její sestrou, co má přítele, také motorkáře, vyrážíme na mašinách společně na výlety.“


Máte dvě krásné děti, dceru Petrušku a syna Jakuba. Pomáháte doma manželce?

„Snažím se. Přebaluju, uklízím, to je základní věc.“

Jaký jste táta, přísný nebo rozmazlující?

„Jak kdy. (k Jakubovi zrovna přiběhla dcera Petruška) No, jaký jsem táta, Petruško, hodnej nebo i někdy zakřičím?“ „Hodnej,“ odpoví dcerka a od taťky dostane sladkou hubičku.

Byl byste rád, kdyby některé z ratolestí šlo ve vašich šlépějích?

„Malá už hraje na piano a po roce cvičení už má koncerty v Domově důchodců v Mnichovicích. Je moc šikovná. Potěšilo by mě, kdyby u toho zůstala, ale do ničeho své děti nutit nebudeme.“

Není podle vás nevýhodou, stát se otcem jako padesátník?

„Naopak. Myslím si, že je to daleko lepší než přivést dítě na svět třeba ve dvaceti, kdy má člověk úplně jiné priority a není proto ještě patřičně vyzrálý. A to nemluvím o financích. Já si to teď užívám. Po šesté se Kubíček vzbouzí, vezmu si ho do postele. Když si lehne a začne žvatlat, je to to nejkrásnější probuzení, co může být. Navíc je to abnormálně hodné dítě. Musím říci, že i když mám koncert někde daleko, snažím se vždy ještě v noci vrátit domů, abych o tahle rána nepřišel. I proto se moje nová deska jmenuje Vítám každý nový den. Já ho teď opravdu vítám…“


Vy jste svoji profesionální kariéru začínal u Petra Hanniga v zájezdovém pořadu ve kterém kromě vás vystupoval Lukáš Vaculík, Miroslav Moravec či Dagmar Veškrnová Havlová. Jak na tuto dobu s odstupem let vzpomínáte?

„Byla to pro mě obrovská škola. Já jsem začínal a všichni kolem mě už byli velcí profesionálové. Petr Hannig mě naučil mít pokoru vůči publiku, čehož se držím dodnes. Míra Moravec sotva stál na nohou, měl toho v sobě strašně moc … A přesto dokázal vše zvládnout s naprostou bravurou. Bylo to dost bouřlivé období plné mejdanů, užívali jsme si to ve všech směrech, ale strašně moc mi to dalo.“

Zůstal jste s někým z těchto kolegů v kontaktu?

„S Lukášem Vaculíkem nás pojí dodnes velké přátelství. Dokonce se navštěvujeme i se svými rodinami. Vážím si toho.“

Hodně jste museli zažít i s Dagmar Havlovou. Změnila se podle vás od té doby, co se stala první dámou?

„To nevím. Fakt je ten, že kdybych ji dnes potkal, nevěděl bych, jestli mám říci ahoj nebo dobrý den.“

Nyní jste vydal nové CD, kde jsou mimo jiné skladby, které původně vznikaly pro Petra Muka. Jak jste se k nim dostal?

„Nabídl mi je Petrův dvorní skladatel Honza Dvořák. Upravili jsme aranže, aby se to ke mně hodilo, nazpíval jsem to po svém a měl trochu strach, co tomu Honza řekne. Přece jenom byl zvyklý na Petrovo pojetí. Moc mě potěšilo, když mi pak od něj přišla smska, že mi děkuje za krásné zpracování. Byla to pro mě pocta.“


Jaký jste s Petrem Mukem měl vztah?

„Kamarádskej. Byl to jeden z mála lidí v naší branži, kterej byl úplně jinej, přející, moc hodnej člověk. Chodili jsme ke stejné paní profesorce na zpěv. Měl jsem velké problémy s hlasem, uzavíral se mi krk, pomalu už jsem chtěl končit se zpíváním. Moc mi tehdy pomohla. Bohužel jsem byl první, který také tu strašnou zprávu o jeho smrti paní profesorce oznámil. Byl jsem zrovna u ní na hodině, kde si mobil vypínám, když jsem vyšel ven a zapnul ho, píplo mi, že je Petr mrtvej. Tak jsem se vrátil zpátky, ona si myslela, že jsem u ní něco zapomněl…. Každou hodinu, co od té doby máme, na Petra vzpomínáme.“

Petra Muka trápily tíživé deprese, také jste se s tím někdy setkal?

„Kdysi ano. Přes den jsem chodil na konzervatoř a večer, abych se uživil, jezdil metrem. Životospráva nebyla dobrá. Jednak nedostatek spánku, do toho mejdany, to všechno působí na organismus. Měl jsem sevřenej žaludek, pocity strachu, beznaděje, neustále byl v napětí a nevěděl proč. Prostě si to člověk nedokázal zdůvodnit. Zavolal jsem tehdy léčiteli Frantovi Studenému, který mě z toho zázračně dostal. Říkal jsem Petrovi, aby k němu také zašel, znal ho dobře. Nevím, proč nešel…“

Vraťme se ještě k vašemu CD, co je na něm ještě k slyšení?

„Mám z ní velkou radost, nikdy předtím jsem na desce neměl tolik krásných písniček jako teď. Podílel se na ni skladatel Zdeněk Barták, Richard Bergman, Hanka Sorrosová, Franta Kasl a jeden text mi napsal i Petr Kolář. Jmenuje se Medový čaj, což je na rockera docela zajímavý. (smích) Ale je to hitovka, už se hraje v rádiích, člověk to slyší jednou a už mu to zní pořád v hlavě. A nechybí ani duet s Monikou Absolonovou.“

Věděli jste, že…
Jeho pravé jméno je Jaroslav Smolík? „Vymyslel to Petr Hannig, tvrdil tehdy, že slovo Jaroslav je dlouhý. Ale jsem biřmován jako Jakub, tak jsem to jen přehodil,“ vysvětlil zpěvák.



Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.