Kdepak Troška, to muž vlevo vymyslel Babovřesky!

Natáčení komedie Babovřesky (Pro Aha! - Vojtěch Resler, René Kekely, Marek Podhora)

17 fotografií

18. února 2013 • 05:00

Jako filmový divák se stal fanouškem Troškových filmů Slunce, seno… Jednoho dne neodolal a obdivovanému režisérovi poslal svůj vlastní scénář. Neuspěl. Po několika letech se však Zdeněk Troška ozval sám a nabídku košického scénáristy-amatéra přijal. Na ten telefonát Luboš Draganovský nikdy nezapomene. Podle jeho námětu totiž vznikla komedie Babovřesky, jejíž premiéry se jako spoluautor ve čtvrtek v Praze zúčastnil.

Jak došlo k vaší spolupráci s režisérem Zdeňkem Troškou?
„Kdysi jsem mu poslal jeden scénář, jehož děj se odehrával ve více státech. Pan režisér mi odepsal, že takové filmy dnes nemají velkou šanci, protože jsou dost nákladné. Že by bylo lepší udělat něco jednoduchého, například z české vesnice. Tenkrát jsem mu řekl, že zkusím napsat něco z domácího prostředí a pustil jsem se do psaní.“

Takže další pokus?
„Ano. Asi po třech měsících jsem napsal komedii, jejíž název byl Pech, aneb smůla kam se hneš. Poslal jsem ji panu režisérovi a on mi odepsal, že je to dobré, takové, jaké si to představoval, ale že je tam příliš mnoho situací, identifikovatelných se Sluncem, seno… Že zhruba z poloviny scénáře je to tam cítit a proto to točit nemůže. Ať nevěším hlavu, že jsem ještě mladý.“

Pak se vám ale přesto ozval?
„Zavolal na jaře 2012, asi po čtyřech letech a zeptal se mě, jestli si pamatuji na scénář, který jsem mu tenkrát posílal. Že prý dostal nabídku na film a protože mu lidé píší, aby natočil něco podobného Slunci, senu…, že by se hodil. Ale vše, co ten film připomíná, by muselo jít ven.“

Souhlasil jste?
„Řekl jsem, ať to upraví podle svých představ. Takže z těch sto stránek, které jsem mu poslal, asi padesát vyhodil. S Markem Kališem to potom dopsali tak, aby tu linii mého námětu dodrželi.“

Film jste už viděl, jste s výsledkem spokojený?
„Určitě. Vůbec jsem nečekal, že to bude mít tak velký ohlas. I když je děj filmu odlišný od Slunce, sena…, tu atmosféru se nám podařilo zachytit.“

Zúčastnil jste se i natáčení, jaké máte vzpomínky?
„Setkal jsem se například s Veronikou Žilkovou. Říkala mi, kolik scénářů se napíše a jak malý počet z nich se realizuje. Jaké mám vlastně štěstí, že se ten můj první hned chytil. A Zdeněk Troška se ke mně choval tak, jako bychom se znali už dlouho. Vůbec mi nedal pocítit, že jsem pro něho cizím člověkem. Nijak se nevyvyšoval, od začátku mě bral jako rovnocenného partnera a ne jako amatéra.“

Byl jste spokojený i finančně?
„Ano. Ale byl jsem rozhodnutý dát ten scénář Zdeňkovi Troškovi i zadarmo. Díky němu jsem se jako neznámý člověk ocitl v roli spoluautora. Vůbec se mě neptal, jestli jsem už někdy něco napsal, jednoduše řekl, že to bere.“