Karel Gott: Ještě chci syna! A pak svatba?
MNICHOV – Před sedmi měsíci se zpěvák Karel Gott (67) stal potřetí otcem. Ve velkém rozhovoru pro německý Bild am Sonntag se přiznal, že se stále bojí manželství, ale dokáže si představit, že by vychovával ještě další dítě. „Chtěl bych ještě syna,“ řekl Mistr a naznačuje, že pak by přece jen se svatbou asi souhlasil.
> Lituje, že své partnerky přesvědčoval k potratům!
> Nábytek po otci musel pryč! Teď je všude kačer Donald!
> Kdyby nesouhlasil s dítětem, Ivana by ho opustila!
Výsledek vaší usilovné práce…
Karel Gott nenechá otázku doznít a vyhrkne: „Moje dcera Charlotta!“
…jde právě nyní na trh a my v souvislosti s tím mluvíme o vašem novém cédéčku. Jsou na něm i ukolébavky a na obálce jste vy se svou sedmiměsíční dcerou Charlotte Ellou. Někteří závistivci by vás mohli podezírat, že jde o fikaný marketingový tah!
„Ale my si nic takového opravdu nevymysleli. Nejdříve se narodilo dítě, a pak jsem nahrál to CD. Zpívám na něm písničky a jsem přesvědčen, že jdou z mého nitra. Nejde o vypočítavost.“
Stáváte u postýlky a zpíváte své dcerce ve spánku, i když tam nejsou kamery?
„Ano, opravdu ano. Zpívám v češtině. Upřeně mě pozoruje a pozorně naslouchá.“
Předpokládáme, že to jsou vzácné chvilky. Stále jste na cestách, zrovna teď na koncertním turné. Ráno si zase sbalíte kufry. Kolik hodin denně trávíte se svou dcerou?
„No, při mém povolání, je to těžké. V tomto směru neexistuje žádná pravidelnost. Ale od té doby, co je tu Charlotta, vstávám o hodně dřív – v půl šesté, v půl sedmé.“
A měníte plínky…
„To sice není práce pro chlapa, ale umím to: vyndat plenu, očistit, namazat zadeček, znovu ji zabalit do plenky – a hotovo!“
A hotovo. U svých dvou předchozích dcer jste nebyl tak angažovaným otcem. 
„Mé nejstarší dceři je 33 let, tehdy jsem přemýšlel úplně jinak: v hlavě jsem měl jen muziku, cestování a budoval jsem kariéru. To jde dělat jen naplno a musím se na to soustředit.“
A kvůli tomu, že jste chtěl věci dělat naplno a budoval si kariéru, jste obě své bývalé partnerky přemlouval k potratu…
„O tom ale nechci už mluvit. Otázka zněla tenkrát docela jinak a moje odpověď také. A od té doby nejsem některým ženám sympatický.“
Což je celkem pochopitelné…
„Takže… Ano, stalo se to. A já toho teď lituji.“
Než jste se rozhodl být potřetí otcem, uplynula spousta času. Kdy jste začal přemýšlet o dalším dítěti?
„Já byl ten jediný, který byl opatrnější.“
Takže iniciativa přišla od vaší partnerky Ivany?
„Ve svém životě jsem měl mnoho přítelkyň. A vždy dříve nebo později došlo k tomuto rozhovoru…“
…o tom, že by chtěly dítě, o těhotenství?
„U každé to tak bylo! Po dvou třech letech vztahu jsem znovu slyšel tu obehranou otázku. A ve mně se rozsvítila červená stopka a spustil se poplach. A tohle byl pokaždé začátek konce.“
Ale u vaší současné partnerky Ivany zůstala stále zelená…
„Nejsem žádný bláznivý chlapec toužící po dobrodružství. Takže jsem i tady přemýšlel a přemýšlel.“
Jak dlouho?
„Možná rok? Ano, rok minimálně!“
Myslíte si, že by vás Ivana opustila, kdybyste řekl ne?
„No, na to se asi musíte zeptat Ivanky.“
Karel Gott zavolá jednu větu směrem k Ivaně Macháčkové, která ve vedlejším pokoji uklidňuje malou Charlottku. Odpoví jednoznačně. Řekne jen: „Ano!“
To jsme si mysleli…
„Ale ona si nikdy nemyslela, že bych jí to nesplnil. Ivana je první ženou v mém životě, která má klíč od mého domu. To jsem ještě nikdy předtím neudělal. Dříve ve mně začal blikat alarm, když mi nějaká žena začala měnit vybavení bytu.“
Jak je vidět, tady je Ivana o pár kroků dál: vaše staromládenecké vybavení vily na Bertramce bylo nahrazeno rozličnými dětskými věcmi...
„Ano, ano. Secesní nábytek po mém otci musel pryč. Teď je tu všude kačer Donald, Pinocchio. Viditelné následky mého rozhodnutí...“ (smích)
Ale přesto toho vůbec nelitujete, že?
„Ivanka je chytrá. Ona se ani nepokusila mě nervovat revolučními změnami.“
Ona volila spíše takovou tu pozvolnou, vleklou metodu…
„To je to správné slovo! Vleklou – ano! Všechna rozhodnutí byla vleklá. Věděla, že mě nesmí šokovat.“
Muži, co se na stará kolena rozhodli být ještě otcem, se často musí vypořádat s nařčením z egoismu. A s otázkou: Starý chlap s dítětem v náručí omládne, ale jak dlouho si bude moci dítě se svým otcem ještě hrát?
„Už jsem toho v životě spoustu dokázal. Teď si můžu klidně říct, že teď budu spoustu času trávit se svou dcerou.“
Stanovil jste si s narozením dcery nějaké termíny? První školní den, první nápadník...?
„Možná ji doprovodím do školy, možná i do tanečních.“
Charlottě v tu dobu bude patnáct, možná šestnáct. A jejímu otci dvaaosmdesát…
„Ale i o tom přemýšlím. A stále ještě mám pracovní diář plný.“
Jeden termín máte už ale v příštím roce blokován – chcete se, jak si můžeme občas přečíst, oženit! Také kvůli přání své partnerky?
„Mluvili jsme o tom.“
Ale vaše reakce je vlažná. Vyčkáváte?
„Máme harmonický vztah, nikdy jsem neměl ten pocit, že tento vztah musí být potvrzený prstýnkem a úředním razítkem.“
Ale třeba by Ivana měla ráda jeden takový od vás!
„Dostala jiné prstýnky, krásnější!“
To ale říkáte teď, když tady Ivana není. I v otázce dítěte jste ustoupil – kdy podlehnete i v otázce manželství?
„To ještě není konec představení, hra ještě není u konce, možná pokračujeme...“
Se snubním prstýnkem?
„Chtěl bych syna. Aby jméno Gott nevymřelo.“
Autor: (end)
Foto: Klaus Becker (Bild am Sonntag), Foto Aha: Dalibor Puchta, Marek Pátek
