František Ringo Čech: Sprostý rozhovor o malování! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

sobota 2. března 2024

Svátek slaví Anežka, zítra Kamil

František Ringo Čech: Sprostý rozhovor o malování!

František Ringo Čech se svým nejslavnějším obrazem.
František Ringo Čech se svým nejslavnějším obrazem. (Aha! – Karel Kopáč, www.ringo-cech.cz)

Všestranný a především kontroverzní umělec František Ringo Čech (68) před časem vyvolal bouři emocí svým obrazem Zvířátka obdivují pí*u. „Nejhorší je projít bez povšimnutí,“ říká Ringo, který se toho bát nemusí.

„Dáte si kafe?“

Poprosila bych vás spíš o čaj, kafe nemůžu.

„Mám kurevsky drahej přístroj na kafe a všichni chtěj čaj, ne! Bude se pít kafe. Kdo chce čaj, dám mu domu pytlík, ať si ho tam vylouhuje. Ale vy jste taková no... Měla byste se pořádně nažrat. Tak já vám ten čaj udělám. Ale nemám ho rád. Mám ho spojený s nemocí, maminka nám ho dělala jen, když jsme marodili. Jakmile se ho napiju, začne mě škrábat v krku.“

To je takový Pavlovův reflex, i když u toho neslintáte.

„Já slintám u jiných věcí.“

Já vím, prošla jsem si celou vaší tvorbu a je mi jasné, co se zvířátky obdivujete.

„To je pravda. Teď jsem četl ten skandál s praskajícíma silikonama a chci se nabídnout, že bych je pomáhal vyndavat.“

Jak vás napadl motiv obrazu s obdivnými zvířátky, který vyvolal nejvíce emocí?

„Hledal jsem něco, co bude šokovat. Nejhorší totiž je projít bez povšimnutí. Tenhle to splnil dokonale. Není to žádná čuňárna, prasárna.“

Je to přirozené od slova přirození.

„Přesně tak.“ (smích)

Jak jste vybíral zvířátka, která na obraze jsou?

„Nevybíral, jsou tam všechna, která umím. I když vlastně neumím. Z malování jsem vždycky měl čtyřku. Ale chci, aby zákazník za svoje prachy měl celý obraz pokrytý. Přece nebude platit za prázdnou oblohu anebo moře, po kterym nic nejede. Chci, aby neměli pocit, že vyhodili prachy. Podívej mámo, co tam všechno máme!“

Jak stanovujete cenu svých obrazů? Který je váš nejdražší?

„Mám jednotnou cenu, chci pětadvacet tisíc za olej, ať je malej, nebo velkej. Ale musíte tam napsat, že prodám v průměru jeden za dva měsíce, protože čtenáři jsou naivní hlupáci. Myslí si, že prodám denně pět obrazů, tak abychom nevzbudili všeobecnou nenávist a zlobu.“

Živí vás tedy obrazy, nebo hudba?

„Všechno dohromady. Hudbou se tady uživí jen Karel Gott a matka Tereza. Maluju pětadvacet let, napsal jsem devět knížek. Ale stejně mě všichni vnímají jako muzikanta. Pětatřicet let jsem skotačil a jásal na pódiu, nahrál jsem přes tisíc tři sta písniček.

Myslím, že po obrazu s obdivujícími zvířátky už si vás s obrazy spojuje víc lidí. S jakými reakcemi na něj jste se setkal?

„Rodina si zvykla. Jsme umělecká rodina, děti v tom vyrostly. A lidi z venku – všímáte si, že neříkám »obyčejní lidé«? My jsme totiž taky obyčejný, jen jsme kumštýři – ti spoustu věcí nechápou. Většina lidí si láme hlavu, co dělají herci přes den. Oni nepracujou! Jen si večer hrajou a ve dne nic.“

Tak jim to vysvětlete. Jak to máte vy?

„Pracuju od půl pátý ráno do těch devíti, desíti. Maluju, píšu, tvořím. Vy jste vlastně přijela na konec mojí pracovní doby.“

Proč začínáte tak brzy?

„Protože se brzo budím, jsem jestřáb. Usínám tak v půl osmý a probouzím se ve čtyři ráno. Celej život!“

Jak to děláte, když máte večer představení?

„Trpim jako zvíře! Kymácim se tam, usínám. Usínám i v šatně a budí mě: „Ringo, máš repliku, vstávej.“ Jednou jsem ve Švýcarsku usnul při svém koncertě za bicíma. Spadl jsem do bubnů, ty se rozsypaly po parketě. Činely cinkaly. Lidé se smáli, mysleli si, že je to show a majitel mi přidal dvě stě padesát marek. Já jsem pak den co den musel padat do bicích. Ale šlo to samo.“

Setkal jste se tedy s nějakou bouřlivou reakcí?

„Tomu se člověk nevyhne. Nezavděčíte se nikdy všem. Ale já mám na tyhle lidi filtr, to se ke mně nedostane. Neposlouchám zprávy, nečtu noviny, protože bych byl nasranej a nemohl bych dělat zábavu.“

Často se ale k politické situaci vyjadřujete.

„K tomu mi stačí selskej rozum! Ten je v tomhle nejlepší. Mám vždycky řešení na všechno, co řešej, ale bohužel vždycky jiný. Vyřizuju si tak účty s lidma, který mě se*ou, pomocí kumštu. Hlavně s politikama. Ale vždycky tam je jen princip, nikdo konkrétní. Víc dělat nemůžu.“

Častým vašim motivem je golfové hřiště. Máte ke golfu nějaký zvláštní vztah?

„Ne, nehraju ho, ale jsem podnikatel v oblasti umění. Domníval jsem se, že golfisti jsou jedna z nejzámožnějších složek obyvatelstva a šel jsem jim naproti.

Chodíte naproti chudým i bohatým. Ringo na hrad! (smích)

„Ano, takhle jsem lezl do prdele i židům. Šel jsem na židovskej hřbitov, půjčil jsem si tam za deset korun čepičku od pana hrobníka a namaloval jsem hrob Franze Kafky. Když jsem tomu věnoval celý tohle úsilí a vznikl krásnej olej, tak jsem zjistil, že si židi nesmí na zeď pověsit hrob. Za to je Mojžíš mlátil. To byl takzvanej chybnej podnikatelskej záměr.“

V čem jste měl větší úspěch?

„U buzerantů, tam už jsem se chytil víc. Adam a Eda je oblíbenej. Řezník a kominík přistihli dvě buzny, Ples buzerantů. To je velmi úspěšná řada pro homosexuály. Tak jsem udělal i golfisty, ale ti jsou největší lakomci, až na několik jedinců. Oni by všechno chtěli zadarmo. Absolutně kšeft na hov*o. Golfisty nebrat!“

S kým se dobře kšeftuje?

„S lidmi, co vás maj rádi. Víte, moje obrazy mají dvě nevyrovnaný složky. To know-how, ten vtip jako Zvířátka obdivují pí*u anebo Adam a Eda. A pak mají tu složku, že to člověk namaluje, ale to takhle špatně namaluje každej a bude to furt vtipný. Dostal jsem se tím do vlastní pasti, protože mám tak patnáct vlajkovejch lodí, který lidi furt chtěj. Ty dělám furt, každej rok dělám tak jednu kopii navíc, protože nechtějí nic jinýho. Klidně si na to i tři čtvrtě roku počkaj.“

Myslela jsem, že každý obraz máte jen v jednom provedení. Jakou technikou to malujete, aby byly stejné?

„Každej má originál. To nikdy netrefíte stejně. Je jiný rozmístění postav, jiný barvy, voblečení, jinej druh nápisů, ale to gró zůstává stejný. Tohle dělal ale i Rembrant, lidi furt chtěli to samý, jen na tom zátiší chtěli místo bažanta kapra, pak bambitku nebo ovoce. U mě se to razantně nemění.“

Chtěl už někdo u obrazu něco změnit? Anebo si ho přímo objednal?

„Jo, to dělám, i na zakázku, ale ty obrazy jsou dražší. Dělám narozeninový obrazy, kdy se na to přátelé oslavence složí a objednají obraz na míru. To jsou ty největší kýče, jaký vůbec můžou bejt, protože dostanete seznam věcí, který máte namalovat. Teď třeba maluju obraz pro majitele pivovarů, jeho dcera hraje tenis, je kamarád Klause, má papouška, hraje rád karty, jezdí na kole, rád šuká ženský. To všechno musíte narvat na plátno metr krát šedesát. To je tak legrační. Já se vždycky stydím, ale náš zákazník, náš pán, a ten obraz vždycky udělá takovou radost! Ty lidi se na něm hledaj.“

S čím při malování nejvíc bojujete?

„Těžkej k namalování je Klaus. Papoušek a Klaus mi dělají největší problémy.“

Jak jste se naučil malovat?

„Nenaučil, já jsem měl čtyřku z kreslení.“

To jde vidět. (smích)

„To ano, ale protože jsem naivista, naturalista a pudovčik, tak je to úplně jedno.“

Kdo ze známých osobností vlastní vaše díla?

„Nechal jsem se se všema vyfotit, takže mě nikdo nemůže nařknout, že lžu. Má ho Franco Nero, Annie Girardot, Michelle Piccoli, Roberto Enrico, Jean Francois Balmer, Arnold Schwarzenegger a Martina Navrátilová. Tu vyfocenou nemám, protože šla Nerudovkou, jen tak si ho koupila a zmizela do Ameriky. Ale třeba Arnold ho má zadarmo. On už vytahoval peníze, že mi ho zaplatí, ale mně to bylo blbý, tak jsem mu řekl, že ho má ode mě jako dar.“

Takže si váš obraz lidé mohou koupit někde v obchodě či galerii?

„Do galerií už obrazy nedávám, to nefunguje. Lidi chtějí osobní kontakt, chtěj se mnou vypít kafe a to já rád. Když je někdo ochotnej dát mi pětadvacet tisíc za obraz, tak k tomu patří i to seznámení. On si mě bere domů, stanu se součástí jeho rodiny. Popovídáme si, vypijeme si kafe z toho mýho přístroje, vyfotíme se s tím obrazem, což je dost důležité. Moje obrazy se zatím nekopírujou, protože se to nevyplatí, ale až po mé smrti jejich cena vyletí do závratných výšek, tak je fotka se mnou a s tím obrazem pro toho majitele jasným důkazem, že má originál. Samozřejmě ode mě má i certifikát pravosti.“

Jak často vám sem někdo kvůli obrazům chodí?

„Ze začátku jsem měl velké problémy, lidi chodili furt, seděli, chlastali kafe, víno, whiskey, žvanili a hov*o koupili. Ale pak mi kamarád poradil, že když jde někdo s doporučením, tak je to jasná páka. Jak ale přijde někdo jen tak, tak mu řeknu, ať si zajde k mojí galeristce, složí zálohu tři tisíce korun. Když si obraz koupí, odečtu mu ho z ceny, a když ne, tak je to cena toho kafe. Ubylo jich hodně a už mi chodí jen vážní zájemci. Sakra vy jste hubená, fakt byste se měla nažrat. Vy držíte dietu?“

Ne, já jídlo miluju. Vy jste někdy držel dietu?

„Dvakrát jsem zhubnul pět a čtrnáct kilo. Ale bylo to k hov*u, už to mám zase zpátky. Máte úplně zkaženej život. Já mám takovou radost, že mě zatím nic nebolí. Můžu kafe, ráno jsem vykouřil dva doutníky. Začal jsem po osmadvaceti letech zas kouřit kvůli té protikuřácké kampani. Já vám dám, hajzlové svinský. Tady nejde o zdraví, ale o diktaturu, terorizovat vás, zakázat zas něco, svině jedny zasr*ný.



Přečtěte si
tauchman.k...@...
26. 8. 2017 • 18:41

Ahoj Franto! Obdivuji se tvému geniální mu tahu, pí.a a zvěř udělá člověku největší reklamu! Zdravím. Tvůj mobil jsem ztratil. Karel Tauchman. Budeš-li mít náladu, ozvi se, probereme drby. tauchman.karel@gmail.com, 608431313. Vzhůru jsem po 13 hod.

babapsi
31. 8. 2015 • 08:29

Přečetla jsem si "to" teprve ted, ale už dlouho jsem se tak nezasmála, zdravím Vás, pane Františku ... Alice K.

vlaku
9. 1. 2012 • 02:14

je upřimný a férový. Je jaký je a na nic si nehraje. Položme si ruku na srdce. V kumštu udělal velmi mnoho dobrého, jako málo kdo v naší zemi.A proti nám ostatním je opravdový ČECH.

damiana
8. 1. 2012 • 19:30

Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.