Michal Dlouhý: S bráškou mluvím pořád!
Herec Michal Dlouhý (42) za svého bratra Vladimíra Dlouhého (†52) převzal ocenění Český lev v kategorii nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli za film Kajínek.
A deníku Aha! poté prozradil, jak se s jeho smrtí vyrovnává a že s bráškou, jak ho láskyplně nazývá, často promlouvá.
Čekal jste, že bratr vyhraje Českého lva za vedlejší roli ve filmu Kajínek?
„Tušil jsem to. Ta konkurence byla velká a těžká, ale bráška byl opravdu moc dobrej. A ten film byl kvalitní, takže jeho výkon v něm byl extra kvalitní, opravdu vyčnívající. Ačkoliv jsme tam všichni včetně mě hráli, co jsme mohli, tak kdykoliv se on objevil na scéně, tak to přeskočilo do úplně jiné dimenze. A to není jen můj názor, ale i lidí, co ten film viděli a svěřili se mi. Takže jsem to tušil, ale to nevíte nikdy. To vám nikdo neprozradí. Mohl jsem si vsadit, to jsem neudělal.“ (smích)
Jak s cenou naložíte?
„Cenu předám Pétě, ženě brášky, která nemohla přijít, takže jsem ji zastupoval. Jinak by tady samozřejmě byla ona.“
Vladimír byl v době natáčení Kajínka těžce nemocný, jaké to pro něj bylo?
„Během natáčení měl zdravotní problémy, ale ještě nebyla určena přesná diagnóza. Takže to zatím byly jen začátky zdravotních problémů. Při postsynchronech se už vědělo, co mu je a v jaké fázi to je, ale on byl moc statečnej.“
Nedělá vám problémy zhlédnout ten film, když víte, že je jeho posledním?
„Ne, já se podívám rád na všechny jeho filmy. Mně se jeho práce a výkony moc líbí. Pro mě je to dodnes poučné, já se od něj učil a budu se učit dál. Kdykoliv si s něčím nebudu vědět rady, tak se ho už nemůžu zeptat, ale můžu se podívat na to, co udělal a jak to udělal.“
Jak se s jeho odchodem vyrovnáváte?
„Já, my všichni, ho nosíme furt v srdci, a zaplať pánbůh spousta lidí s námi. Všem nám bude chybět a chybí, ale na druhou stranu je tu neustále s námi.“
Promlouváte k němu někdy?
„Dá se říct, že ano a dosti často, ale jsou to velmi intimní a jen moje chvilky.“
Se svým bratrem jste hrál v divadelní hře Chvála bláznovství, která se po jeho smrti musela zrušit. Co nyní děláte?
„My jsme spolu hráli sice jen tu jednu, ale mně v jednom roce skončilo pět titulů. Díky tomu ale mám víc času na rodinu, skoro dvouměsíční dcerku a samozřejmě i tu tříletou dceru, za což jsem šťastný a vděčný. Jinak mám tři hry, které se hrají hodně, takže jsem v divadle skoro obden.“
