Manželé Pavel Vítek & Janis Sidovský: Mrkli jsme na sebe a od té doby...Lítáme v oblacích! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 29. března 2024

Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt

Manželé Pavel Vítek & Janis Sidovský: Mrkli jsme na sebe a od té doby...Lítáme v oblacích!

Pavel Vítek (43) a Janis Sidovský (38). Partneři v šoubyznysu, ale i v životě. Potkali se před devatenácti lety a před dvěmi měsíci uzavřeli registrované partnerství za účasti skoro všech našich celebrit. Co se pro ně »svatbou« změnilo? Setkali se někdy s diskriminací? A co na jejich vztah říkali jejich rodiče?

● Dva měsíce po svatbě
● Co mají v občance?

Máte dva měsíce po svatbě. Jak jste je strávili?
Slova se ujímá Pavel: „Já ponejvíc na Karlštejnsku. Protože bezprostředně po svatebním obřadu jsem musel dohlédnout, aby se všechny věci navezené na svatbu zase odvezly a vrátily na původní místo.“
Do rozhovoru vstupuje Janis: „A hlavně jsi zkoušel.“
Pavel: „To je pravda. Hned po svatbě jsem naskočil do zkoušek na Noc na Karlštejně, kde hraji roli Peška. To obnášelo naučit se spousty a spousty stran veršovaného textu, který mi zpočátku vůbec nechtěl lézt do hlavy, protože většina herců má mozkové závity nastaveny na klid a neučení se během prázdnin. Ale teď jsem rád, že jsem vydržel, protože jsem si mohl zahrát v krásném, beznadějně vyprodaném představení.“

Brali jste se po devatenácti letech vztahu. Změnilo se pro vás něco?
Janis: „Pro mě se kromě občanky nezměnilo nic.“
Pavel: „Pro mě osobně nic, ale možná pro okolí to byl jasný signál, že opravdu patříme k sobě.“

Co tedy teď máte v občance?
Oba: „Partner.“

Měli jste před svatbou nějaké pochybnosti?
Janis: „Já jsem trochu přemýšlel, jestli registrované partnerství vůbec uzavřít. Zdálo se mi, že těch devatenáct let už dost prověřilo naše charaktery…“
Pavel: „Ne, nepochyboval jsem.“

Proč jste registrované partnerství nakonec uzavřeli?
Janis: „Oba jsem se zasazovali, aby byl zákon o registrovaném partnerství přijat. Proto jsme byli pro spoustu lidí jakýmsi pomyslným symbolem, tak bylo správné sňatek uzavřít. A až zpětně jsem si uvědomil, že díky tomu jsou některé věci právně ošetřené tak, jak by měly být.“

Proč byla vaše svatba tak pompézní?
Janis: „Kdyby to bylo jen na nás, tak jsme měli obřad v nějakých šesti lidech, na zahradě oběd nebo večeři a bylo by po všem. Ale právě proto, že jsme cítili symboličnost situace, tak jsme pozvali všechny, kteří se za nás veřejně postavili v době, kdy jsme oznámili, že jsme gayové.“
Pavel: „A také se i většina z nich bez problémů podepsala pod petici za prosazení zákona, tak to byl vlastně i takový náš dík jim všem.“

Dá se odhadnout, na kolik svatba vlastně přišla?
Janis: „Dá se to odhadnout docela dobře, většinu věcí jsme měli zadarmo. Kytky, hudební vystoupení a spoustu dalších věcí jsme dostali jako svatební dar. Takže bych řekl, že nás svatba nestála o nic víc než ostatní lidi.“

Setkali jste se s nějakými negativními reakcemi na váš sňatek?
Oba: „Ne, ani s jednou.“

Zažili jste někdy diskriminaci?
Janis: „Naštěstí ne. Je to možná tím, že se pohybujeme v branži, ke které patří homosexualita odnepaměti.“
Pavel: „Naopak, zažil jsem pozitivní reakce, a to i od lidí, kteří mají heterosexuální orientaci.“

Byli jste jedni z prvních, kteří se ke své homosexualitě přiznali. Co vás k tomu tehdy vedlo?
Janis: „My jsme k tomu byli de facto donuceni médii, která chtěla psát o nás bez nás. Takže bylo lepší a férovější ke společnosti i k sobě samým říct, jak to je.“

Jak vaši rodiče přijali zprávu o vaší orientaci? A jak teď po letech vnímali vaši svatbu?
Pavel: „Maminka byla bezvadná. Když jsme to oficiálně zveřejnili, tak jsem jí volal, že to druhý den vyjde a uvidí to ve všech trafikách. A ona mi řekla, že to ví už dávno a jenom čekala, až najdu vhodný okamžik, kdy jí to řeknu. A s obřadem musím říct za sebe, že mě rodina velice mile překvapila.“
Janis: „Mě překvapila hlavně řecká část rodiny, která přijela v hojném počtu. A přesto, že jsou věřící, tak přijali náš vztah bez jakýchkoli potíží, a dokonce Pavla po obřadu objali a řekli: Tak už patříš do rodiny. Což v Řecku znamená veliké uznání.“

Zbyl vám čas na svatební noc? V některých případech na ni ani nedojde…
Janis: „Nebyli jsme opilí, jak se na některých svatbách stává, a věřte, že po devatenácti letech soužití bylo už těch nocí několik.“ (oba se smějí)
Pavel: „Nikdy jsem si neuměl představit, jak je obřad pro svatebčany vyčerpávající.“

Kdyby byla možnost, chtěli byste adoptovat dítě?
Pavel: „Nepřemýšlel jsem o tom a přiznám se, že to považuji za velice zodpovědné rozhodnutí. My jsme oba velice pracovně vytížení. Tím ale nevyvracím, že by dětem z dětských domovů bylo, při vší úctě k lidem, kteří se o ně starají, s dvěma chlapy nebo ženskými lépe. Měly by zázemí a lásku, kterou každý potřebujeme.“

Co by ten druhý musel udělat, abyste řekli slovo »rozchod«?
Janis: „Neumím si to představit. Protože po devatenácti letech se naučíte toleranci a rozumět věcem, které jste předtím nechápal. Je to takový kurz sebeovládání.“
Pavel: „Prostě získáte vyšší školu diplomacie a kurz asertivity, ale třeba i přesvědčení, že nemá smysl toho druhého měnit, protože tím mu vezmete to, co se vám na něm líbilo a přitahovalo vás.“

Pavel Zamiloval jsem se na první pohled!

Vzpomínáte si na okamžik, kdy jste Janise poprvé uviděl?
„To si pamatuji naprosto přesně. Bylo to na taneční zkoušce a já jsem se otočil dozadu, kam mám dotancovat. A tím oknem dopadalo podzimní slunce, byl to prostě nádherný den a tam jsem se setkal s párem hnědých, jiskřivých očí. Ten den si pamatuji dodneška a asi i dlouho budu. Myslím si, že v ten okamžik došlo k takovému spojení dvou světů. I když to nebylo potom hned jednoduché. Okamžitě jsem se zamiloval...“

Kdo má ve vašem vztahu hlavní slovo?
„Jak kdy. (směje se) U nás je zvláštní to, že se hádáme jenom o prkotinách, v zásadních věcech si rozumíme.“

Co vás na Janisovi štve?
„Spíš jsem si musel zvyknout na to, že mám jiný názor na pořádek v domě nebo na pracovním stole, ale to je takové hnidopišství. Ale… Je pravda, že jedna věc mě štve. Když mi neřekne o něčem celou pravdu, aby mi to třeba neublížilo. Jenže já se to stejně dozvím a o to víc potom tlakuju.“

Janis je známý a potkává se se spoustou sympatických lidí. Žárlíte na něho?
„Nikdy jsem nebyl žárlivý.“

Dokázal byste se o Janise třeba i poprat?
„Rozhodně! Ale kdybych cítil, nedej bože, že je mu líp s někým jiným než se mnou, co bych mohl dělat.“

V tisku se objevila informace, že jste byl kdysi ženatý. Proč jste se tehdy oženil?
„Byla to mladická nerozvážnost. V té době jsem neměl úplně jasno o své orientaci. Svou ženu jsem tehdy opravdu miloval a náš vztah fungoval jako každý jiný a se vším všudy. Pak se naše cesty rozešly, ale poměrně v dobrém.“

Janis Na Pavla děsně žárlím

Vzpomínáte si na okamžik, kdy jste Pavla poprvé uviděl? Co jste si říkal?
„Pamatuji si to přesně. Bylo to 25. září, bylo to takové prosluněné odpoledne a měli jsme nacvičovat s Pavlem choreografii. V té době jsem ani nepatřil k jeho fanouškům. Zpočátku mi připadal příliš rozchechtaný, zatímco já měl v té době zrovna intelektuální období… (směje se) Prostě mě vůbec neoslovil. Pak jsme začali tančit a on se otočil dozadu, koukl se mi do očí, já do jeho a v tom okamžiku se něco stalo. Rázem měl všechny moje sympatie.“

Čím vás okouzlil?
„Líbily se mi jeho oči a kudrnaté vlasy, které tenkrát ještě měl.“

Kdo má ve vašem vztahu hlavní slovo?
„Jak v čem. Každý v něčem.“

Je něco, co vás na Pavlovi štve?
„Je nedochvilný, zhasíná tam, kde chci mít světlo, vymačkává pastu úplně do konce, přitom já bych ji už vyhodil a jezdí strašně rychle, takže se s ním bojím jezdit."

Pavel je známý a potkává se se spoustou sympatických lidí. Žárlíte na něho?
„Žárlím!“

Jak si ho hodláte ubránit?
„Ubráním, neubráním... Kdyby chtěl odejít, nemohl bych s tím nic moc dělat.“

Uměl byste se o něj poprat?
„Stoprocentně.“

Tomáš ZAPLETAL
Foto: Marek PÁTEK, Martin PŘIBYL

Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.