Petr Kellner: Tak žije (ne)viditelný miliardář!
Jak před časem kdosi trefně poznamenal: Ví se o něm, že se o něm skoro nic neví. A nejen v Česku, kde jeho jmenovku nenajdete na žádném z domů, které vlastní. Všechna jména jsou fiktivní. Stejně tajemný je nejbohatší Čech Petr Kellner (46) i pro Rusko, kde se svým impériem prožívá velký podnikatelský rozmach. „Někdy se ptáme, zda pan Kellner vůbec existuje,“ vyprávěl novinář Alexej Rožkov.
Stejnou otázku si roky pokládali i čeští žurnalisté. Až na pár výjimek neposkytuje rozhovory, oficiálních fotografií najdete jako šafránu. Proto jsou snímky, které pořídili fotografové deníku Aha! a na kterých si nyní můžete Kellnera prohlédnout, tak výjimečné.
Proč je kolem Kellnera takové vzduchoprázdno? Evžen Hart, marketingový specialista a jeden z jeho nejbližších spolupracovníků, vysvětloval: „Osobně mu to vyhovuje. A z podstaty jeho podnikání nevyplývá žádná potřeba, aby byl jako osoba mediálně aktivní. Občas poskytne rozhovor – všichni spekulují, jestli je to za dva roky, nebo za šest let. Jednou za čas rozhovor poskytne a vždycky má důvod, proč to udělat.“
Když ho dal naposledy, v lednu 2009 pro Mf Dnes, právě vrcholila ekonomická krize a Kellner hledal vhodné subjekty pro svoje investice. Pro ruský ekonomický list Vedomosti v roce 2007 promluvil v době, kdy se chystal s jednou z místních bank spojit svůj Home Credit.
O několik měsíců dřív skrz deníky Mf Dnes a Hospodářské noviny mluvil o společném podniku PPF a Generali a oznámil zájem investovat do českého zdravotnictví. A v roce 2004 vyšel rozhovor v době, kdy PPF prodávala svůj podíl v TV Nova.
O co víc je jeho osoba tajuplnější pro novináře, o to méně pro lidi ve vlastní firmě. Má dva společníky, pak deset dalších nejbližších spolupracovníků. Další zhruba tři stovky zaměstnanců se s ním znají osobně. Sem tam se ukáže i na gymnáziu, které v Babicích u Prahy provozuje s manželkou Renátou.
A potkat ho vlastně můžete i na ulici nebo při túrách po hřebenech v Krkonoších. Sám kdysi přiznal: „Je rozdíl být viděn a být poznán. Ne někde v nějaké čtyřce, ale v normální restauraci mě potkat můžete. Občas sedneme do auta a zajedeme na pizzu.“ Jeho tvář není okoukaná, a tak snadno splyne s davem. Jen jednou se mu prý stalo, že za ním přišel člověk a zeptal se, zda není »ten Kellner«. „Bylo to někde v hospodě.“
A jak to dopadlo? „Ten člověk chtěl podpis. Jenže já autogramy nedávám...“
Další fotografie Petra Kellnera najdete v tištěném Aha!
