Ladislav Ondřej: Holku? Žádnou nemám a je to dobře

Doslova před očima televizních diváků se měníte z malého kluka v muže. Myslíte, že vás v Ordinaci jednou uvidíme i jako zralého taťku?

„Možná. Jestli to bude pokračovat stejným tempem, jako poslední zhruba čtyři roky, tak bych si jednou mohl zahrát třeba i doktora.“ (Smích)

Už vám díky seriálu někdo zkomolil jméno a považoval vás za mladého Mázla?

„To se občas stává, ale spíš je to úmyslně. Nevadí mi to.“

Jak jste se vypořádal s narůstající popularitou? Dělal jste někdy frajera?

„Mělo to několik fází. Když to bylo úplně v těch začátcích, dost jsem si to užíval a bylo to relativně v pohodě. Pak přišlo období, kdy mi to pro změnu vadilo. Chyběla mi určitá anonymita a soukromí, jaké jsem měl dřív. Teď už to zase beru v pohodě, i když jsou někdy chvíle, kdy člověku není třeba zrovna dobře, nemá náladu a někdo si to může mylně vysvětlit právě tak, že dělám toho frajera.“

V Ordinaci hrajete syna primáře, máte také v rodině nějakého lékaře?

„Mamka je zdravotní sestra, pracuje v Motole na dětské onkologii.“

Studujete, nebo už někde pracujete?

„Studuji střední hotelovou školu, ještě mi chybí dva roky. Mám však rozjednaný ještě jeden seriál a v případě, že to dobře dopadne, musel bych na necelý půlrok studium přerušit.“

Teď jedna speciální otázka pro mladé televizní divačky. Máte nějakou vážnou známost?

„Teď momentálně žádnou přítelkyni nemám. Ale i to může být v mém věku docela pozitivní.“

To určitě, zvlášť, když je někdo populární. Jaké typy žen se vám vlastně líbí? Blondýny, nebo brunety?

„To je hrozně těžký. Blondýnky jsou určitě hezký, ale černovlásky taky... Já bych to rozhodně neškatulkoval.“

Takže, hubenější, nebo při těle?

„Hubenější.“

Asi jako vaše partnerka v Ordinaci Katka, kterou hraje Michaela Doubravová? Dokážete si představit, že by váš vztah přerostl i do reality?

„S Míšou Doubravkou se znám asi šest let a hrát s ní je super. S jinou by to možná byl problém. A jestli se mi líbí? Líbí. Mám ji hrozně rád, ale beru ji spíš jako ségru.“

Když jste v seriálu začínal, radili vám rodiče?

„Vůbec. Já jsem již odmalička natáčel různé reklamy, takže to nechávají na mně.“

Setkal jste se někdy, třeba mezi spolužáky, se závistí?

„Teď na střední škole ani ne, ale na základce ano. Já jsem si ale nenechal nikdy nic líbit. Puťka jsem určitě nebyl.“

Poznávají vás lidi na ulici? Jak reagují?

„Většinou je to v pohodě. U těch mladých se občas setkávám s tím, že na ulici třeba jen tak vykřiknou: »Ordinace!« Dávají tím najevo, že mě poznali.“

Počítáte s tím, že byste se herectvím v budoucnu živil?

„Pokud se mi podaří úspěšně složit maturitu, chtěl bych se přihlásit na DAMU a věnovat se herectví.“

Měl jste někdy při natáčení Ordinace nějaký přebrebt?

„Měl, aniž bych si to uvědomil. Řekl jsem dokonce dvakrát po sobě místo věty - připomíná mi to bitvu na Bílé hoře, že mi to připomíná pitvu na Bílé hoře.“

Máte kromě hraní ještě nějaké jiné záliby?

„Kapelu. Hraji na kytaru v kapele Roach, právě se rozjíždíme. Nedávno jsme měli první koncert a dopadlo to docela dobře. Provozujeme takový experimentální rock, nic moc tvrdého. Hrajeme vlastní věci.“

Sportujete?

„Teď zrovna ne, ale čtyři roky jsem dělal judo.“

Máte nějakou příhodu se svým seriálovým otcem a známým vtipálkem Petrem Rychlým?

„Není z natáčení, ale ze společného oběda v ateliérech, kde se ordinace točí. K obědu jsem měl nějaké placky s bramborami, které jsem nedojedl. Snědl jsem jenom ty placky a měl jsem problém vyhodit brambory do koše. Svěřil jsem se proto Petrovi, že mi to je trapné, protože se znám s těmi lidmi s cateringu a nechtěl jsem, aby mě při tom viděli. Petr mě objal a řekl mi: »Kámo, to bude v pohodě. Normálně jdi rovně, nikdo si tě nevšimne. Tady je spousta lidí, klidně jdi a vysyp to tam do koše«. Vykročil jsem tedy celý přikrčený s bramborami na talíři, a když jsem byl zhruba v půli cesty, Petr najednou zařval: »Ty parchante, tak ty budeš ty brambory vyhazovat?« V tu chvíli se celá jídelna otočila přímo na mě, já stál uprostřed cesty ke koši a pozoroval, jak se na mne všichni dívají. Pořádně se mi při tom klepaly ruce, zatímco Petr si to náramně užíval.“