Kateřina Brožová - Jak to teď má s bohatým exmanželem?

„Vyhovuje mi různorodost, svobodné rozhodování v tom, co chci dělat. Mám strašně ráda činohru, ale také muzikály různého typu,“ svěřila se nám atraktivní zpívající herečka a dokonce i prozradila, jak to má v současnosti se svým exmanželem a otcem dcery Kačenky (6), milionářem Zdeňkem Tomanem (46).

Kateřino, jak vzpomínáte na své dětství?
„Samozřejmě ráda. Já jsem vyrostla na Praze 8 ve starých Ďáblicích. V přírodě se zvířaty. Akorát jsem musela dojíždět do školy, ale měla jsem krásné dětství.“

Po čem jste v dětství nejvíc toužila, chtěla jste být zpěvačkou, nebo herečkou?
„Asi tam tyto nekonkrétní sny byly, když jsem byla hodně malá. Vyrůstala jsem v uměleckém prostředí. Byla jsem často za maminkou v divadle nebo na tátových koncertech či jejich společných vystoupeních. Ale já jsem byla vždycky trochu stydlivá, takže se to objevilo až později.“

Většina holčiček toužila být princeznami a vy jste měla tu možnost si jich hned několik zahrát. Mezi nimi byla i Carolina, sestra princezny Fantaghiro, jak jste se vlastně k této postavě dostala?
„Taky jsem toužila v dětství být princeznou a pár jsem si jich později opravdu zahrála. Ale nebylo jich tolik. K Fantaghiro jsem se dostala castingem za přítomnosti režiséra a italské produkce. Natáčelo se v angličtině, takže jsem se musela osvědčit. Ráda na tu dobu vzpomínám. Bylo to moc hezké. Pak se ještě točilo pokračování a celý ten film byl velice úspěšný.“

Kromě princezny jste byla také »Orsetta na nudle«, jak vzpomínáte na tuto Goldoniho hru?
„Strašně ráda. Představení Poprask na laguně jsem milovala a každé představení jsme si užívali. Orsetta byla jedna z mých nejoblíbenějších rolí.“

A jak vzpomínáte na Vinohradské divadlo?
„Jsou to krásné vzpomínky. Byla jsem tam přijata po škole, ale hrála jsem tam už od třetího ročníku na DAMU. Do angažmá mě přijímala paní Jiřinka Jirásková a byla jsem tam devět let. Toužila jsem hrát ve velkém divadle, ale pak jsem se rozhodla jít na volnou nohu, abych si vyzkoušela i jiné věci.“

Od činohry jste se dostala až k muzikálům, kde jsou spojeny prvky herectví, tance a zpěvu. Vyhovuje vám to víc?
„Vyhovuje mi různorodost, svobodné rozhodování v tom, co chci dělat. Mám strašně ráda činohru, ale také jsem vystupovala v muzikálech různého typu. Dneska mám v repertoáru v Hudebním divadle Karlín Noc na Karlštejně a Limonádového Joea. A doufám, že se opět dostanou ke slovu i tato představení, až skončí šňůra s Carmen. Zpívám i sama sólově s různými orchestry a k tomu točím například Pojišťovnu štěstí. Takže to mé profesní spektrum je široké a různorodost mi vyhovuje.“ A činohře se věnujete?„Hraji momentálně ve třech představeních. V divadle Bez zábradlí v představení Terasa a v Divadle Palace v představeních Dohazovač a A do pyžam!“

Jste úspěšná herečka i zpěvačka. Je něco, čeho byste chtěla ještě dosáhnout?
„Ono se to těžko řekne. Tohle povolání je náplní na celý život. Otázka je, jestli přicházejí zajímavé role nebo nabídky. Není to o tom, že se někam vyšplháte díky zajímavé roli nebo máte dobré kritiky. S každou novou rolí nebo písničkou se začíná znovu. Je to běh na dlouhou trať. To mě na tom zajímá. Ten způsob života, když člověk neustále objevuje něco nového. Můj cíl je dostávat stále zajímavou práci.“

Vydala jste také několik desek. Jak zpětně hodnotíte své poslední album?
„To jsem natočila před dvěma lety. Jmenovalo se Kateřina a já jsem si jím splnila svůj sen, protože jsem na něm měla hodně převzatých písniček. Ty, které jsem měla v minulosti v oblibě. A upřímně řečeno, kontakt s vydavatelskou firmou nemám, takže momentální stav prodeje neznám. Ale jak všichni víme, v posledních letech se alba netočí, abysme z nich žili. Desku hodnotím kladně, mám své posluchače. Splňuji si sny a jsem spokojená.“

Máte šestiletou dcerku Kačenku. Chtěla byste, aby šla ve vašich šlépějích?
„Je ještě brzo si představovat její profesní budoucnost. Chodíme teprve do první třídy. Ale dcerka má velký výtvarný talent. Umělecké vidění světa. Krásně zpívá, hezky tancuje. Ale to většina malých holčiček. Takže bych si netroufla v tuto chvíli určovat její směr. Myslím si, že se to vytříbí. Ale nebudu matka, která bude svému dítěti nutit něco, na co nemá talent. Myslím si, že se časem pozná, k čemu dítě tíhne.“

A kam nejraději s Kačenkou chodíte? Co spolu rády děláte?
„Nemáme moc čas někam chodit, protože bydlíme za Prahou. Kačka navštěvuje kroužky, zpívá, tancuje, chodí na keramiku, angličtinu a chceme začít hrát na nějaký hudební nástroj. Teď má ale kroužky spíš situované v místě bydliště. První třída je pro dítě velký zápřah a já ji nechci přehltit.“

V čem si jste s Kačenkou podobné?
„To lze těžko posoudit. Když jsem vyrůstala já, byla jiná doba a možnosti. Dneska je přístup k internetu běžnou záležitostí, existují mobily a doba je rychlejší. Dítě strašně rychle nasává nové věci, takže to nejde srovnávat. Ale spousta rodičů si stěžuje, že děti už nechodí vůbec ven. A je to tak. Já právě chci, aby moje Kačenka nebyla zahlcená technikou a trošku si užívala.“

Jak vycházíte s otcem Kačenky? (milionář Zdeněk Toman – pozn. redakce)
„Korektně. Víc k tomu nemám co říct.“

Máte velkou roli v úspěšném seriálu Pojišťovna štěstí, kde působíte dlouhých pět let. Neměla jste někdy chuť s tím seknout?
„To určitě ne. Myslím si, že Pojišťovna štěstí je výjimečný seriál svým tématem, zpracováním, obsazením i režií. Je to seriál, který točíme v exteriéru na jednu kameru. A hlavně tam hraji roli, která má zajímavý prostor. Byla bych blázen, kdybych si zpětně stěžovala.“

Co vám tato náročná role dala a vzala?
„Dala mi krásnou práci, při které se potkávám s bezva lidmi. Ale myslím si, že po nějaké době přijde čas se podívat i někam jinam.“