Hvězda z Nekonečného příběhu Tamara Stronach TEĎ HRAJE V ČESKÉM FILMU

Tamara kvůli tomu strávila pár dní v Praze a Nedělnímu Aha! poskytla rozhovor nejen o práci, ale i o svém soukromí.

Tamaro, jste poprvé v Praze?
„Ne, již jsem tu podruhé. Poprvé jsem měla tu čest v roce 1999.“

A jak se vám líbí Praha?
„Je nádherná, má překrásnou architekturu.“

Máte nějaké místo či zemi, které je pro vás fantastické jako byl film Nekonečný příběh, ve kterém jste hrála?
„Takových míst je spousta, že jednoznačně nedokáži určit své nejoblíbenější. Miluji přírodu, takže kde je krásná příroda, tam je to pro mě nej.“

Přejdeme k vaší první roli, a to Vládkyně z Nekonečného příběhu. Jak jste se k ní dostala?
„Byla to velká náhoda, možná i štěstí. Přímo ve škole si mě vybral pan režisér.“

A čím myslíte, že jste ho tak zaujala?
„Nevím. (smích) Myslím si, že hlavně kvůli tomu, že mě viděl na zkouškách školního divadla, kde jsem zrovna hrála prasátko z medvídka Pú. Po zkoušce jsem za ním přišla v tom růžovém prasečím kostýmku a ten ho asi nejvíc přesvědčil.“ (smích)

Měla jste z té nabídky radost?
„Jistě, že měla. Ale spíš převažovaly pocity, že si zahraji v nějakém německém štěku a že z toho nic velkého nebude. Nakonec jsem se divila, jaký to má úspěch.“

A co dalšího jste natočila?
„Bohužel nic. Rodiče mi to zakázali. Báli se, aby mě Hollywood nezkazil. Každopádně mi to vůbec nevadilo, protože miluji tanec a tomu se taky celou dobu věnuji. Mám svoji taneční školu v New Yorku.“

Co rodina, máte již nějakou?
„Zatím ne. Mám pouze přítele, ale pomalu už pracujeme na dětech.“

A co dělá váš přítel?
„Je divadelní herec. V divadle jsme se také poznali.“

Prozraďte tedy, jak jste se dostala ke spolupráci na českém filmu?
(smích) „Jednoho dne mi zavolal nějaký pán, který se představil jako režisér Tomáš Krejčí a že by měl zájem, abych hrála v jeho filmu. Já myslela, že je to nějaký úchyl, ale poté, co jsem si ho proklepla a zjistila, že fakt točí, jsem souhlasila.“

A jakou roli budete ztvárňovat?
„Zahraji si matku dětí z Aporveru. Je to fantasy příběh podobný tomu, ve kterém jsem kdysi hrála, takže to pro mě nebude nic složitého. Ještě ale prásknu, že když už jsem tu byla, tak mě Tomáš zneužil (smích), abych si zahrála i v silvestrovské pohádce Fredy a Zlatovláska, ve které se představím jako porcelánová panenka.“

Vzala byste podobnou nabídku znovu točit v Čechách?
„Jedině od režiséra Tomáše Krejčího.“ (smích)

A na závěr – myslíte, že se do Prahy ještě někdy vydáte?
„Budu muset. Kvůli dotočení Posledních dětí Aporveru. A určitě sem někdy ráda přijedu i na dovolenou.“