Kamarádka Aničky Slováčkové o jejím odcházení: Začalo to mnohem dřív
Oznámení o ztrátě Aničky Slováčkové (†29) přišlo jako blesk z čistého nebe. Podle jejích blízkých však nastaly komplikace už o pár týdnů dříve, když přišla o jednu z hlasivek. Nešlo o běžné nachlazení, ale o důsledek metastázy... To si dobře uvědomovala i ona sama. Přesto se uchýlila k milosrdné lži.
„Předpokládám, že od května už budu zdravá. Teď žiju ze dne na den, ale hlasivky se dají do kupy, zpívání bude, deska bude, všechno,“ tvrdila Anička. V tu chvíli už nejspíš věděla, že slib nedodrží.
„Právě hlasivky ji zradily jako první,“ potvrdila deníku Blesk jedna z jejích kamarádek. „Nejprve jí lékaři odoperovali metastázu, která ji připravila o jednu ze dvou hlasivek. Velmi rychle poté ale byla zasažena i druhá,“ popsala s tím, že ztráta hlasu znamenala zásadní zlom – nejen fyzický, ale i psychický.
Podle výpovědí přátel Anička postupně ztrácela zájem o okolní svět. Byla vyčerpaná, kontakt udržovala už jen v krátkých úsecích. „Sem k nám se vracela pouze v záblescích, a to jen na chvíli. Jako by se její tělo snažilo bojovat s nemocí a na nic jiného už nemělo energii,“ potvrdila kamarádka, která s Aničkou byla až do konce.
Přidaly se i bolesti, které se v posledních dnech života stávaly stále hůře zvládnutelné. „Nejprve dostávala Anička morfinové náplasti. To ale už v posledních dnech nestačilo. Musela to dostávat nitrožilně a vlastně neustále,“ dodala.
Přestože byly pro Aničku poslední dny života velkým trápením, bojovala s velkou statečností. Jak se sám vyjádřil i otec Jiří Veith (68), který Aničce udělil svátost posledního pomazání, se svým osudem byla smířená. „Nikdy jsem neslyšel větu – proč zrovna já? Věděla, že smrtí život nekončí, že je to jen přechod do jeho druhé fáze," sdělil. Ani v posledních chvílích neměla Anička strach z odcházení. Obávala se jen o své blízké, které tady zanechala.