100 let od smrti Ludmily: Poslední slova, než se šála utáhla
3 fotografie
Vynikala vlídností a spravedlností. Přesto její život skončil uškrcením na hradě Tetín. Kněžna Ludmila (†61) se díky svým pozitivním vlastnostem i tragickému skonu před 1100 lety stala vůbec první českou světicí.
Ludmila se podle legend narodila v roce 860 pšovskému (mělnickému) knížeti Slaviborovi (830 – 894), podle jiných zdrojů byl jejím otcem neznámý srbský kníže. Během dospívání byla vychována podle pohanských tradic a obětovávala se slovanskému božstvu.
Společný křest V roce 874 ji především z mocenských důvodu pojal za svou ženu kníže Bořivoj I. z rodu Přemyslovců. Později společně přijali z rukou slovanského věrozvěsta Metoděje na Moravě křest.
Rok po sňatku se knížecímu páru narodil syn Spytihněv (875 – 915). V následujících letech Ludmila povila dalších pět dětí, z nichž známe pouze budoucího vládce českých zemí Vratislava (888 – 921). Ten si vzal Drahomíru ze Stodor.
A právě spor jeho matky a manželky se stal kněžně osudným. Zatímco Drahomíra byla na straně omezení nezávislosti Čech a přesunu moci do rukou saského vévodství, Ludmila usilovala o zachování starých pořádků a podporu Saska. Setněte hlavu Drahomíra proto najala dvojici vrahů, podle legendy Tunnu a Gommona, kteří během 15. září 921 vtrhli na hrad Tetín. „Jestliže jste přišli mne zabít, snažně vás prosím, abyste mi mečem sťali hlavu,“ řekla Ludmila podle Kristiánovy kroniky. Prolití krve by totiž znamenalo ukázkovou mučednickou smrt. Vrahové jejích rad nedbali a uškrtili ji na vlastní šále.
3 fotografie
