Rozkošný rebel Zbigniew Czendlik: Tohle byste do něj nikdy nehádali...
18 fotografií
Je polským knězem a lanškrounským děkanem, ale oslovení »pane děkane« Zbigniew Czendlik (55) nesnáší. Proto má na zvonku napsáno Zbigniew a přátelé mu říkají Zibi. Chodí v džínech a teniskách, oblečený podle poslední módy a otevřeně mluví o tom, co je pro jiné duchovní tabu. A k tomu má vlastní podpisovou kartu a na ní nápis: Rozkošný rebel.
Proč zrovna »rozkošný rebel«?
„Vždycky jsem o sobě tvrdil, že jsem rebel, ale ne klasický. A pak mě napadlo to spojení – když rebel, tak rozkošný. No a teď mi kamarád k narozeninám daroval tyto podpisové karty.“
Takových farářů asi moc nebude...
„To ne, ale já je teď mám teprve podruhé v životě! (směje se) Někdy se hodí. To, že se s někým vyfotíte, anebo mu dáte podepsanou fotku, je to nejmenší, co pro něj můžete udělat. Je to maličkost, která dokáže vykouzlit úsměv na tváři.“
Vy se usmíváte neustále, jak to děláte?
„Někdy je moje dobrá nálada spíš odrazem určitého zoufalství. Říkám si, že už mi nic jiného nezbývá: Jen se smát! Třeba když mě chytnou záda, neb mám problémy s plotýnkami, a to pak brečím bolestí. Ale nemyslete si, někdy dokážu být i protivný a jízlivý či trošku arogantní. Taky sám na sebe se moc netvářím. Když po ránu kouknu do zrcadla, tak se neusmívám, to je mně smutno!“ (směje se)
Za pár dní jsou tu Vánoce, jak toto období prožíváte?
„Vánoční čas miluji i proto, že v tuto dobu jsou lidé jiní. Mají pro sebe víc času a dokážou se víc usmívat. V době, kdy obchodníkům Vánoce končí, nám v kostele začínají. Trávím tam hodně času, a tak rád říkám, že kostel je na svátky mým obývákem. Ale stromeček mám pochopitelně i u sebe doma na faře.“
Kolik lidí na svátky chodí do kostela?
„Na Vánoce mívám natřískáno. Na Štědrý den sloužím mši ve tři hodiny odpoledne, takovou půlnoční pro děti. Tam chodí hodně tatínků, protože maminky už chystají večeři. Pak mívám klasickou půlnoční a tam prožívám krásné chvíle! A doufám, že nejen já. Záleží mi na tom, aby se lidé, kteří přijdou do kostela, cítili co nejlépe.“ Co pro to děláte? „Držím se jednoho rčení: Lidé zapomenou, co jste jim řekli a co jste pro ně udělali, ale nezapomenou, jak se vedle vás cítili. Proto se snažím vytvářet takovou atmosféru, aby všem bylo dobře. Troufám si říct, že máme i jeden z nejkrásněji vyzdobených kostelů v republice.“
Celý rozhovor najdete v tištěné verzi Nedělního Aha!.
18 fotografií
