Nobelova cena bláznů: Jak se plave v limonádě?

Co možná nevíte:

• Herynci se spolu dorozumívají prděním!

• Londýnští taxikáři mají o něco větší mozek!

• Fanoušci country mají sklon k sebevraždám!

Je lehčí plavat ve vodě, nebo v limonádě? Za jak dlouho ukápne kapka asfaltu? Takové a podobné »zásadní« otázky jsou opravdu předmětem zájmu renomovaných vědců! A nejen to, dokonce jsou za svá bádání každoročně odměňováni. Jejich metou je takzvaná Ig Nobelova cena, určena autorům výzkumů, které by v žádném případě neměly být následovány!

Pokud si vědu představujete jako suchopárnou oblast tabulek, grafů a nudných pouček, pak Ig Nobelova cena vás jistě přesvědčí o opaku. Jejím duchovním otcem je Marc Abrahams, vydavatel amerického časopisu Annals of Improbable Research neboli Zprávy o neuvěřitelných výzkumech. Tradici založil v roce 1991, a jak je patrné už z názvu, jde o parodii slavné Nobelovy ceny. Odkazuje na Nobelova fiktivního synovce Ignáce, údajného vynálezce slazené sodovky. Zároveň jde o slovní hříčku – »ignoble« totiž znamená neurozený.

A jakými lahůdkami jsou někteří lidé schopni se zabývat?

Třeba v roce 2004 Ig Nobelovu cenu za biologii získal tým profesora Dilla z jedné kanadské univerzity, který se zabýval zkoumáním toho, jak se dorozumívají herynci. A závěr? Dorozumívají se prděním!

Dalším převratným objevem je fakt, že londýnští taxikáři mají ve srovnání s ostatní populací větší mozek. Škoda že někdo nezkoumal i pražské taxikáře…

Pokud jste příznivci country hudby, měli byste zbystřit. Z výzkumu dvou amerických vědců totiž víme, že posluchači country mají větší sklon k sebevraždám!

Ceremoniálu, který se koná vždy v říjnu na proslulé Harvardově univerzitě v USA, se jako čestní hosté účastní i nositelé skutečných Nobelových cen. Symbolem ocenění je známá Rodinova socha myslitele, ovšem padlá na hlavu. O tom, že nejde o nějakou bezvýznamnou anketu, svědčí skutečnost, že v porotě při udělování ceny sedí přibližně 50 uznávaných vědců, lékařů a dalších osobností z celého světa. Letos například ocenění předávali čtyři držitelé skutečných Nobelových cen! Loni došlo ke kuriózní situaci – vážený profesor fyziky z Harvardu Roy Glauber zastával při předávání Ig Nobelovy ceny po deset let čestnou funkci: se smetákem v ruce zametal z pódia papírové vlaštovky, které tam nalétaly z publika. A tento živý maskot ceremoniálu získal loni i skutečnou »Nobelovku« za fyziku…

Ig Nobelova cena za rok 2005

Ekonomika:
Budík, který se sám schovává!

Za příspěvek ke zvyšování produktivity pracovního dne byla oceněna mladá dáma, ještě téměř školou povinná. Sestrojila budík, který ujede z nočního stolku, schová se a zvoní, dokud spáč nevstane a nenajde ho.
Gauri Nanda, studentka Massachusetts Institute of Technology

Cena míru:
Jak reagují luční kobylky na sci-fi film?

Opravdu unikátní experiment spočíval v tom, že britští manželé promítali epizody z filmové série Hvězdné války kobylkám! Hlavním cílem bylo zjistit, jak reaguje zrakový a nervový systém hmyzu. Porota však ocenila především vedlejší závěr, že kobylky nejživěji reagovaly na postavu maskovaného zlosyna Dartha Vadera.
Manželé Claire Rindová a Peter Simmons z univerzity v Newcastlu

Chemie:
Plave se lépe ve vodě, nebo v limonádě?

Odpověď, že v obojím stejně, jistě překvapila nejen samotné autory! Při svém experimentu napustili 25metrový bazén limonádou dvakrát sladší než voda a nechali v ní plavat dobrovolníky. Zjistili, že hustší kapalina sice zvyšuje sílu záběru, to je ale vyváženo tím, že tělo plavce musí překonávat větší tření.
Edward Cussler a Brian Gettelfi nger z University of Minnesota

Medicína:
Umělá psí varlata!

Jejich vynálezce jistě udělal radost mnoha čtyřnohým miláčkům, když při svém bádání myslel na jejich psychický stav. Svůj objev si cení především proto, že prý pomůže zachovat důstojnost kastrovaným psům.
Američan Gregg Miller

Biologie:
Jak voní žáby, když jsou ve stresu?

Tihle australští blázni si ocenění doslova vyčichali! Zjišťovali, jak voní 131 druhů žab, pokud jsou vystaveny stresu. Závěr zněl: Většina žab voní po arašídech nebo oříšcích kešu, asi dvacet druhů po čerstvě posekané trávě, některé jsou cítit jako lékořice, jiné připomínají mátu. Jsou však i takové, které páchnou jako leklá ryba.
Tým profesora Mika Tylera z University of Adelaide

Hydrodynamika:
Jakým tlakem vylučují tučňáci své exkrementy?

Vědátoři změřili vzdálenost, kam výkaly dopadají, jejich hustotu, přidali údaje o tvaru řitního otvoru tučňáka a vypočetli, že se jedná o deset kilopascalů pro vodnaté výměšky a šedesát pro výměšky hustoty olivového oleje.
Benno MeyerRochow (profesor německé International University Bremen) a Josef Gal (maďarská Loránd Eötvös University)

Výživa:
Analýza všech potravin, které člověk sní

Věřte nevěřte, ale tento renomovaný vědec byl natolik pečlivý, že posledních 34 let stíhá fotografovat a analyzovat každé jídlo, které sní. Zjevně to ale nebude žádný magor, jeho jméno lze totiž nalézt na patentech stovek vynálezů včetně diskety, CD a digitálních hodinek.
Japonský vědec Joširo Nakamats

Fyzika:
Za jak dlouho ukápne kapka asfaltu?

Trpělivost se dvěma australským experimentátorům nedá upřít. První z nich umístil v roce 1927 (!) do skleněného trychtýře kus dehtu, aby dokázal, že jinak pevný asfalt kape. Druhý vědec pokus převzal a pokračuje v něm dodnes. Z asfaltu za téměř 80 let odkáplo jen osm kapek, příští kapka se očekává v roce 2011.
Thomas Parnell z University of Queensland a jeho následovník John Mainstone