Sparta: Andělé na horách

Čtyřiadvacet rudých andělů létá ve Špindlu. Je deset hodin a z vojenské zotavovny Bedřichov vyrážejí fotbalisté Sparty k lesním galejím. Běh ve dvouminutových intervalech. Pauza a znovu. Devět kilometrů pro každého a odpoledne kopečky po osmdesáti metrech k tomu. Každý dvacetkrát. Zatracená vojna!

Čaj, perník a jointy

Vyrážejí. Řepka, Šimák, Horváth, který má na hlavě místo kulicha obvaz. „Frajeřina nezebe, viď Horvy,“ dělá si legrácky kamarád Jan Rezek. V přestávkách se rozdává čajíček „A kdo vyhraje poslední běh, dostane perník a jointa,“ nabízí cílové prémie ironický taškář Pavel Horváth. Tomuhle vtipálkovi je věčně do zpěvu. „Jo, to určitě. Fakt mě to baví. Slovo, které nejraději slyším je: běhej!,“ šklebí se Horváth a k hloučku novinářů prohodí: „Za dva roky tady budu stát místo vás.“

Mám to zapotřebí?

Konečně padla! „Marty, jedem,“ dobývá se Tomáš Řepka do dodávky kustodovi. Kdepak, musí kličkovat mezi turisty směrem k ubikaci po svých… Někdo nad dávkami mumlá, ale prý jen proto, aby sám sebe nastartoval. Ještě nikdo nepadl, ani se nepoblinkal… „A nikdo nemá žádné úlevy,“ dodává kouč Michal Bílek. „Tady vždycky poznám, jak dlouho už fotbal hraju. Říkám si, jestli mám zapotřebí ještě takhle blbnout. Mám, bez toho to nejde,“ glosuje brankář Jaromír Blažek.

Jako mimina

Sníh! Ve středu konečně napadne sníh. Dojde na běžky? Bílek odmítavě kroutí hlavou: „Ne, běžky nejsou vůbec v plánu, ale na sníh se těším. Počítám s během v hlubokém sněhu.“ Tak to jeho borci padnou do postelí jako mimina. Po první večeři v šest hodin je totiž ještě čeká posilovna, sauna a bazén. Pak, v devět druhá večeře a teprve po ní na chvíli televize, DVD. „Mám sebou knížku, ale ještě jsem ji neotevřel, protože mi padají víčka,“ potvrzuje, že sparťané nepotřebují oficiální večerku, obránce Zdeněk Pospěch.

Ze všeho se vyvlékli obránci Michal Kadlec a Jiří Homola. Za jakou cenu? Ani se neptejte! Kadlec odjel kvůli zánětu v koleně a týden bude mimo. Homola musel k zubaři…