Co dnes dělají olympijští vítězové? Vzpěrač Hans Zdražila (70) dřel jako havíř! Žloutenka z obstřiků!
Sportem k trvalé invaliditě! Platnost otřepaného přísloví může potvrdit i legendární vzpěrač Hans Zdražila (70). Šampiona z olympijského Tokia 1964 bolí na stará kolena celé tělo. „Teď už jde jen čistě o to žití,“ přiznává Český vzpěrač století. Zažil slávu. Posbíral 18 medailí z velkých světových akcí, desetkrát se stal mistrem republiky, překonal tři světové a kolem sta československých rekordů. Jenže...
„Jak to šlo rychle nahoru, tak pak i rychle dolů,“ vzpomíná. V roce 1966 se mu činka při pokusu o svěťák stočila na bok a zapíchla na kotouče. „Od té doby jsem laboroval s levou kyčlí. Nemohl jsem dělat dřepy s velkou váhou, začal jsem stagnovat.“
Před Hrami v Mnichově 1972 onemocněl žloutenkou typu B. „Strašná nemoc. Marodil jsem s tím pět let!“ Kde k ní přišel? „Z obstřiků! Léčil jsem si loket a doktoři mi dali za pravdu, že to bylo nejspíš z toho,“ zlobí se ještě dnes.
Slavný sportovec musel na šachtu, aby se uživil. Osm let havířiny, potom pracovní úraz. „A tím to skončilo úplně...“ Má artrózu, problémy s klouby i páteří, vazoneurózu. „Není problém rozbít hrnek nebo talíř, protože mi vypadne z prstů. Popisovat, s čím vším mám problémy, je naprosto zbytečné,“ rozesměje se.
Když si jako patnáctiletý kluk zašel do kina na film o OH v Melbourne, zbláznil se do vzpírání. „Kdybych se teď měl znovu rozhodnout, zůstal bych u atletiky. Byl jsem v ní dobrý,“ zamýšlí se. Právě na sprinty z Her v Londýně se coby divák těší nejvíce.
Špatní trenéři
Proč je české vzpírání v krizi? „Špatní trenéři!“ má jasno Zdražila. „Myslí si, že když mají tu pražskou fakultu, vědí všechno. Ale vzpírání se neskládá jen z nohou a zad, tam jsou i ramena a předloktí, což oni opomíjejí. Bez dynamiky nic nenaděláte.“ Vítěz nedávného mistrovství republiky zvedl v trhu 112 kilo. „To já trhal jako dorostenec...“
