Co dnes dělají olympijští vítězové? Diskařka z Melbourne 1956 Olga Fikotová-Connolly (79): Důchod? Učím tělocvik!

Kdo by čekal, že si olympijská vítězka z Melbourne 1956 v hodu diskem Olga Fikotová-Connolly (79) už jen užívá ve slunné Kalifornii důchodu, je na omylu. Věnuje se pěti vnoučatům a vyučuje fyzické zdatnosti. „Ale diskem už neházím, nedovolují mi to operovaná kolena,“ směje se vitální dáma, která má placku schovanou v krabičce.
„Nedokončila jsem medicínu a jednoho dne skončila se závoděním. Kromě výchovy čtyř dětí a smažení lívanců pro ně a jejich přátele jsem přemýšlela, jak využít své zkušenosti,“ vypráví. A tak několik let řídila rekreační sporty na univerzitě, starala se o mládež z chudých částí Los Angeles. Studovala a učila ekologické zásady.
Před 12 lety šla do penze, jenže nechtěla jen sedět doma. „Šla jsem zpátky do školy pro certifikát k učení fyzické zdatnosti, což je něco jako tělocvik. Jsem instruktorka tělesné zdatnosti v rekreačním středisku Kalifornské univerzity v Irvinu,“ vysvětlí.
Když se řekne Melbourne, zjihne. „Vrcholný moment mé kariéry, vlajka půvabně stoupá vzhůru. A ke mně přicházeli lidé ze všech koutů světa. Uvědomila jsem si, že mír není majetkem socialistického bloku, jak se nám snažili namluvit.“ Později následovala svého manžela do Ameriky, novou vlast reprezentovala na 4 olympiádách. „Vážím si, že mě zvolili v Mnichově 1972 vlajkonoškou americké výpravy,“ vzpomíná.
Se stejnou láskou mluví o Libiši, vísce za Prahou, kde žila. „Naposledy jsem tam byla v listopadu 2006, padesát let od mé emigrace. Pozdravit milovanou sestřenici, sousedy. Měli jsme banket v hospůdce u hřiště. Ty báječné povidlové knedlíky...“ rozplývá se ještě dnes olympijská vítězka z Melbourne 1956.
Láska z olympiády
Zázrak v době studené války, to byla svatba Češky Olgy Fikotové a Američana Harolda Connollyho. Zamilovali se do sebe na Hrách v Melbourne, jenže komunisté jejich lásce nepřáli. A tak musel běžec Emil Zátopek orodovat u prezidenta Zápotockého. Nakonec byla na Staroměstském náměstí slavná veselka s 30 000 hosty...
Jak jste se s manželem seznámili?
„Náhodou. Po tréninku jsem uklízela disky do skladu, k němuž vedly tři schůdky. Cestou zpět jsem se nekoukala, skočila z nich a málem porazila někoho v bundě s nápisem USA.“
A to byl on...
„Ano, s ním šel ještě krajan Hall a Chilan Diaz. Lámanou angličtinou jsem se omluvila a všichni jsme se rozesmáli. Já vyhrála, Harold také. Potom jsme vyráželi na výlety. Byli jsme překvapení, že ač jsme ze dvou zápolících světů, máme spoustu společného.“
Jenže vaší lásce komunisté moc nepřáli, že?
„V Melbourne jsem bydlela s Danou Zátopkovou, gymnastkami a policejní dohlížitelkou. Vyprávěla jsem Daně o Haroldovi, kterého Emil znal z americké jídelny. Když přijel do Prahy, pozvali ho k sobě. Tehdy to od nich bylo opravdu statečné!“
Něžné objetí...
Oficiálně dostala Olga za olympijské zlato 3000 korun, pánské hodinky a titul Zasloužilé mistryně sportu. Neoficiálně spoustu dárků. Z Jabloneckých skláren krásnou mísu, ve Škodovce jí vyráběli vůz z ušetřených surovin, švadlena jí na svatebních šatech sama vyměnila knoflíčky za hezčí a ze Zlína přišly bílé střevíce. „Když jsem pak odjížděla vlakem, pan průvodčí mě na hranici něžně objal a řekl: Olgo, dobře nás v Americe reprezentujte. Oba jsme plakali.“