Zemřela hokejová legenda Oldřich Machač (†65): Tvrďáka zradilo srdce
4 fotografie
Smutná zpráva zasáhla včera nad ránem Česko, nemocné srdce zradilo hokejového bojovníka Oldřicha Machače (†65). Legendární obránce 70. let minulého století, jehož fanoušci milovali a soupeři nenáviděli. Vždy měl pro ně přichystanou lahůdku, parádní bodyček.
Diváci řvali nadšením, trefení se těžce sbírali z ledu. „Jednou mě nachytal, dal mi takovýho boďara tou svou velkou prdelí, že jsem měl čtrnáct dní strašný bolesti. Myslel jsem, že snad pojdu. Bodyčeky, to bylo jeho,“ vzpomněl s úsměvem na svého dlouholetého spoluhráče z nároďáku Jiří Holík.
Ten jediný odehrál za reprezentaci víc zápasů – 319 oproti Machačovým 293. V lize si ale nic nedarovali. Holík za Jihlavu, Machač za Brno... „Pak jsem mu říkal: »Ty vole jeden, takhle mě načapeš!« Ale to k hokeji patřilo. Rád na něj vzpomínám, prožili jsme spolu krásný chvíle,“ dodal Holík.
Bylo mu smutno, další kamarád odešel do nebeského týmu. „Eda Novák, Jarda Jiřík, teď Olda. Kácí se v našem lese,“ povzdechl si někdejší útočník.Se svou vzpomínkou se přidal i Jiří Holeček, gólman, před nímž Machač čistil led. „Byl vyhlášenej hrou na tělo. Vždycky na Frantu Pospíšila zakřičel: »Franto, nažeň mi ho sem!« A pak soupeře trefil, až mu vylítly nohy k lampám,“ vyprávěl Holeček.
Pospíšil přikyvoval. „Je to tak, já jsem zpravidla nepouštěl modrou čáru, tam jsem proti soupeři vyjel a hnal ho na Oldu. Rus Firsov by mohl vyprávět, ten lítal mockrát,“ líčil tehdejší kapitán Pospíšil.
„Na Oldu mám hodně vzpomínek, strávili jsme spolu spoustu času. Nejvíc mám v hlavě titul mistrů světa v Praze 1972. Když je něco poprvé, je to nejkrásnější,“ podotkl Pospíšil, Machačův parťák z reprezentační obrany. Spoluhráč »Mistra bodyčeků«, jenž miloval hokej. A hokej miloval jeho hru...
Vzpomínky na Oldu
JIŘÍ HOLÍK (67)
„Deset let jsem s ním hrál v nároďáku, pak jsme spolu byli ještě dva roky v německém Rosenheimu. Skvělý parťák a šprýmař. Ještě jako aktivní sportovec měl problémy s váhou. To jsme si z něj zase dělali srandu my, zejména Franta Pospíšil. Po jídle vždycky padla hláška: »Hele, už šel zase blejt, už zase shazuje«.“
FRANTIŠEK POSPÍŠIL (67)
„Jedenáct let jsme spolu válčili v nároďáku, seznámili jsme se v roce 1966 na tréninkovém táboře reprezentace. On přišel v uniformě, já jako civil z Kladna. Ze začátku jsme spolu nehráli, ale jako nováčci jsme k sobě měli blízko. Dali nás k sobě na Turnaji století na přelomu let 1966/67, když se zranil můj parťák Ruda Potsch. Krásný roky, jednou nás lidi vynášeli do nebes, jindy jsme šli kanálama.“
JIŘÍ HOLEČEK (67)
„Poprvé jsem se s Oldou potkal v Košicích na vojně, pak jsme léta hráli v nároďáku. S Frantou Pospíšilem byli bezva dvojička, pořád se někoho ze spoluhráčů snažili načapat, bavili kabinu. A bezva se za nima chytalo, byli sehraní. Olda rozdával rány a Franta tvořil hru.“
4 fotografie
