Fotbalová rozhodčí Dagmar Damková se loučila s kariérou: Díky, Dášo!

Změnila český fotbal. První a dosud jediná žena, která jako hlavní sudí rozhodovala zápas nejvyšší domácí soutěže. Včerejší utkání Mladá Boleslav – Slovácko (1:0) bylo jejím posledním. „Bude mi to chybět,“ přiznala dojatě. „Když něco děláte 16 let, pravidelně každý víkend... Ale co, jednou by to stejně přijít muselo,“ usmála se.

Nedávno ji zvolili do Komise rozhodčích UEFA, jako první ženu v historii. Pravidla nedovolují, aby nadále aktivně pískala, proto ten předčasný konec. „Ale tu rozlučku jsem si strašně užila,“ povídala.

Pro svoji derniéru si vybrala na lajnu oblíbené kolegy Korduleho s Moláčkem a hlavně stadion v Mladé Boleslavi. Z nostalgie. „Hned na začátku kariéry mě tu trefili míčem do hlavy a praskl mi bubínek. Celý zápas jsem probrečela, byla to nesnesitelná bolest, ale nevzdala jsem to,“ vzpomínala. „Od té doby tu lidi vždy byli na mé straně, fandili mi, skandovali mé jméno. Jako dnes,“ uronila slzu.

Hráči ji měli rádi, své jméno si nepošpinila v žádném z rozhodcovských skandálů, opakovaně nechybovala. Přes nedůvěru a ústrky se v nelítostné fotbalové džungli plné ješitných chlapů dokázala prosadit.

Díky, Dášo!

Předsedkyně svazu? Uvidíme...

Jedna část profesního života jí skončila, teď se otevírá nová. Jaká? Dagmar Damková by mohla skončit třeba v křesle předsedkyně fotbalového svazu!

Opravdu budete kandidovat?

„Uvidíme... Plány budu dávat do kupy v příštích dvou třech týdnech. Nejprve musím zjistit, co mě vlastně přesně čeká v Komisi rozhodčích UEFA, od toho se pak bude odvíjet, jestli do toho půjdu.“

Zvládla byste řídit český fotbal?

„Je to vážně hodně zodpovědná pozice, nevím. Člověk musí hlavně zjistit podporu delegátů, což je vůbec to nejdůležitější. Když řeknou: »Damková, ty nemáš šanci!«, nemá smysl do toho jít.“

Mohla byste se alespoň svým nepřátelům pomstít za letité ústrky...

(směje se) „Já nejsem pomstychtivá a zákeřná, spíš až moc dobrosrdečná. Jsem ten typ, který dává lidem druhou šanci, často i třetí, čtvrtou... Na druhou stranu jsem už vztahy mezi rozhodčími prokoukla a řekla si: »Jak vy na mě, tak já na vás!«“

Takže přitvrdíte!

„Prostě druhou šanci už ode mě nikdo dostávat nebude! Všichni si tam hrají na kamarády a pak udělají cokoli, aby na tom místě byli oni, a ne ten druhej...“

Co myslíte, kdy bude zase ligu pískat žena?

„Tak to bude trvat hodně dlouho... Ty holky už mají cestu otevřenější, ale musejí chtít. Nesmějí to vzdávat při prvním nezdaru, protože takových přijde. Je to boj o místo. A chlapi vám to dají sežrat stokrát víc!“

POSLEDNÍ ZÁPASOVÝ DEN

8.15 vstávám, dělám si čaj a snídani

9.45 jedu k rodičům za psíky, můj tradiční relax

11.30 dovařila jsem si těstoviny, moje klasické jídlo

11.50 jdu si na půl hodinky lehnout

13.00 kluci mě vyzvedávají a jedeme do Boleslavi

14.30 jsme na stadionu, asi pěkně zmoknu

15.00 dáváme si v kabině kávičku a koláčky

15.45 předzápasová porada s vedoucími týmů

16.00 převlékám se a jdeme se rozcvičit

17.00 můj poslední zápas začíná!

Dagmar Damková

● první žena, která kdy pískala českou ligu (2003, Liberec – Č. Budějovice)

● účastnice dvou ME, dvou MS a dvou OH

● rozhodovala finále olympijského turnaje žen v Pekingu 2008, finále ME v Helsinkách 2009 i letošní finále Ligy mistryň v Londýně

Fotogalerie

5 fotografií