Nedvěd: Čas se naplnil! Aha!: Správně, Pavle!
PRAHA – Pavel Nedvěd prohlásil: „Končím v reprezentaci!“ Je to věta jednoduchá, ale rozhodování bylo v jeho třiatřiceti letech rovno rozplétání gordického uzlu. Pro něho určitě! Proč?
Pavel Nedvěd prohlásil: „Končím v reprezentaci!“ Je to věta jednoduchá, ale rozhodování bylo v jeho třiatřiceti letech rovno rozplétání gordického uzlu. Pro něho určitě! Proč?
Protože on nikdy z boje neutíkal. Protože on chtěl vždycky vyhrát. Protože za neřízenou touhu po vítězství sklidil pověst blázna, který neunese porážku a v afektu fauluje. A teď je tu kvalifikace na Euro 2008 a v ní číhají Němci, Slováci, Velšané, Irové… Nejde do toho. Nebude zase jako v roce 2004, když se »loučil« poprvé, za zrádce? Nebude! Nikdo ho nestihne takhle pojmenovat. Bylo to »státnické« rozhodnutí, máš pravdu, Pavle! Čas se naplnil! Pojďme vystopovat důvody jeho: Arrivederci!
NEDVĚDOVY ÚVAHY
-
Věk.
„Nová etapa, v novém nároďáku pouštím místo mladším a oni to zvládnou.“ -
Rodina.
„Vracím manželce a dětem oběti, které mi přinesly během kariéry.“ -
Příprava.
„Těžko bych se ve druhé italské lize připravil na zápasy reprezentace.“ -
Derniéra.
„Je jedno, kde končím. Letná, Olomouc, Uherské Hradiště. Všude jsem hrál rád.“
DŮVODY PODLE Aha!
-
Karel Poborský.
Kamarád jako odstrašující příklad. Poborský neustál mistrovství světa v Německu, a skončil v hanbě. Vláčený médii. Tohle riziko? Nikdy! Kdyby šel Nedvěd do nové kvalifikace opět jako vůdce a reprezentace prohrála nedejbože na Slovensku a nakonec nepostoupila, ocitl by se v pozici »přestárlého« viníka. On a jeho zničené nohy by byli terčem. Češi úspěchy neodpouštějí, zato prohry osolí! -
Doma klid.
Paní Ivaně se nelíbily už baráž a následná cesta na MS do Německa. Ona i děti Ivanka a Pavlík mají Juventus a Itálii pod kůží. Ivanka jde do čtvrté, Pavlík do první třídy. Čili, raději druhá italská liga, méně zápasů, žádné cesty po Evropě. A hlavně spolu! -
Druhá liga.
S Juventusem klidně, ale v reprezentaci ne! Kdyby mu to nešlo, musel by vysvětlovat, proč do nároďáku zase šel. Hrát jenom kvůli jménu, bez formy, to neumí. Pak by ze sebe těžko ždímal motivaci. Na MS v Německu byl nejlepší z Čechů, končí na vrcholu. -
Loučení.
Zatímco doma nebyl nikdy prorokem a »Čecháčci« mu záviděli plat i slávu, svět ho pasoval na hvězdu. Doma na něj občas plivali, venku se mu klaněli. Tak se loučí v Uherském Hradišti před osmi tisíci diváky. V Česku nemá svůj stadion jako Pelé Maracaná. Ví, že úcty jako Beckenbauer v Německu se nedočká. I kdyby mával kytkou na Letné, nepřišlo by tam víc než deset tisíc lidí. A to zamrzí.
Jaký byl Nedvěd?
-
Jako motor, který nikdy neztratil otáčky.
-
Jako vlna tsunami, která strhává tým, ničí soupeře, a sem tam i sebe.
-
Jako Napoleon. Mužstvo za ním šlo do každé bitvy.
-
Jako žena. Ješitný, rád se nechal přemlouvat, aby přijel. On zvlášť.
-
Jako kohout. S Patrikem Bergerem se kdysi utkali o titul vládce »smetiště«. Vyhrál! Kde je Berger?
Kdo ho nahradí?
-
Nikdo!
Aktuálně vládne bezvládí. Nedvědova buldočí povaha vůdce není v dohledu. Ale za pár týdnů… -
Tomáš Ujfaluši (Fiorentina)
Ano! Oblíbený šprýmař i respektovaný rutinér. Ale nesmí se mu stát, že jednou za čas podcení soupeře jako Ghanu na MS… -
Marek Jankulovski (AC Milán)
Možná?! Uhrančivé oči a zlatá levačka. Ale: chybí mu Nedvědova tvrdost a zdrcující chuť být lídrem na hřišti za každou cenu… -
Tomáš Rosický (Arsenal)
Zatím ne! »Malý Mozart« hraje pouze na dobře naladěném klavíru. Když to nejde orchestru, zpravidla taktovku nezvedne...
