Sparťanský prezident Chovanec o půlroku ve funkci: Vysvědčení? TROJKA!
PRAHA – Haldy popsaných lejster, analýzy, smlouvy, schémata? Kdepak! Velká prosvětlená místnost na první pohled poutající výstavkou získaných pohárů a absolutním pořádkem.
Tak vypadá prezidentská kancelář nejvyššího muže v hierarchii pražské Sparty. „Vítejte, už mám za sebou tři schůzky,“ šveholí zvesela JOZEF CHOVANEC (46). Kritika snášející se na výkony letenského A-mužstva mu viditelně náladu nekazí.
Tři schůzky? V deset hodin ráno? Je vidět, že prezidentování ve Spartě je pořádná fuška…
„To ano. Je to rozhodně náročnější než trenéřina. I když rozsah práce závisí na jednotlivých dnech. To víte, fotbal. Tady se to nedá tak lehce naplánovat (bere do rukou připravenou rešerši denního tisku). Stejně nic nepíšou (odkládá papíry stranou)…“
V kolik hodin chodí prezidenti do zaměstnání?
„Na Letnou přijíždím v devět v půl desáté ráno. Kdy se vracím? To je těžké, často objíždím spousty schůzek. Gró se odehrává mimo kancelář, jeden den mám do pěti, druhý do šesti, jindy jsem pryč i po večerech. Žádný den není stejný.“
Necháváte se i oslovovat: Dobrý den, pane prezidente?
„Ne (se smíchem), kamarádi mi tak občas řeknou, ale jinak? Jinak ne.“
Mnoha lidem se nepoštěstí pracovat v prezidentské kanceláři…
„Prezidentskou kancelář hledejte spíše tamhle (mávne z okna směrem k nesměle vykukujícím Hradčanům). Už jsme sem dokonce jednou na derby pana prezidenta Klause pozvali (usmívá se)…“
Ve funkci jste krátce přes šest měsíců. Jaký to byl půlrok?
„Spoustu vytyčených věcí se nám podařilo splnit. O dva a půl tisíce diváků vzrostla průměrná návštěvnost, zlepšil se náš přístup k fanouškům. Na druhou stranu musím přiznat, že na sportovním poli se nám zatím moc nedaří. A já chci Spartu vyzdvihnout výše, než se momentálně nachází. Pokud možno úplně nahoru.“
Jak byste na školní stupnici Spartu za dobu vašeho působení ohodnotil?
„Odpovídající známkou by byla tak trojka. A s takovou známkou spokojeni být prostě nemůžeme. Musíme nosit jedničky. Udělali jsme dorostenecký titul, máme potenciál, ale co naplat? Výkladní skříň představuje áčko.“
Ve vaší funkci byste měl působit jako maják v bouři kritiky. Jak ji vnímáte?
„Za nic se neschováváme, kritika z poslední doby je oprávněná. Ovšem nazývat naši hru propadákem? Dobře, klopýtli jsme v prvním domácím utkání. To si Sparta nemůže dovolit. Co mi ale vadí, je celkově negativní přístup k fotbalu, který v Čechách převládá. To je ve světě k vidění málokde.“
Jako lídr historicky nejúspěšnějšího českého klubu byste měl přispět k zlepšení zdejší fotbalové image i vy…
„V rámci klubu se snažím. Jsme neustále v kontaktu s fanoušky. Máme deficit vůči lidem! Hlavně vůči lidem, ne vůči médiím. Diváci jsou měřítkem hodnocení naší práce. Mně se taky práce médií občas nelíbí. Nelíbí se mi, jak hned střílejí do trenérů, ten uměle vytvářený tlak…“
Vy jste spokojený s tím, jaké výkony fotbalisté Sparty předvádějí?
„Nejsem, nelíbí se mi, jak hrajeme. Vidím, že naše výkonnost není dostačující. Ale nepřísluší mi hodnotit systém, od toho máme trenéra. Jako prezident chci vidět kvalitní zápas, ne řešit, kdo má hrát zprava, kdo zleva.“
Po příchodu na novou pozici jste se měl stát i odborným poradcem trenéra Grigy. V čem toto proklamované poradenství spočívá?
„Mluvíme spolu každý den. Do sestavy nezasahuji, to mi nepřísluší. Hodnotíme výkony mužstva. Ale že bych se zúčastňoval taktických porad před zápasem? To v žádném případě (důrazně)!“
Hodně se diskutuje o tom, zda Spartě neubližuje Grigův systém se třemi útočníky…
„Pořád se píše o systému (nazlobeně). Ale žádný systém ještě zápas nikdy nevyhrál! Že nepřichází žádné zlepšení? Návštěvnost rapidně vzrostla, naše hra nemůže být přece tak špatná, jak se píše. Pokud by byla, kolik lidí přijde na fotbal? Tisíc? Pět set? Soupeře přehráváme, podívejte se na analýzy našich utkání!“
Proč se tedy nedaří »válcovat« soupeře jako dříve?
„Chyba je v nedostatečné výkonnosti hráčů! Když se zlepší, bude fungovat i systém. Už nesmíme kupovat průměrné hráče, do Sparty musí chodit špička. A v každém našem ligovém klubu dva takoví hráči jsou! Na můj vkus máme moc hodných hráčů.“
Chcete tedy během letního přestupového okna přivést ještě nějakou posilu?
„Další nákup? Mohli bychom, ale ne. Cílem je stabilizace kádru. Nebo že bych ze svého někoho koupil sám (se smíchem)?“
Netáhne vás to z kanceláře zpátky na lavičku?
„Ne (jistě)! U fotbalu není podstatné, co chcete vy. Jde o souběh nabídky a poptávky. Já chci hlavně pracovat u fotbalu. Tahle práce mě naplňuje. Po odchodu z Krasnodaru jsem několik trenérských nabídek, tuzemských i zahraničních, obdržel. A rozhodl jsem se pro funkcionářskou pozici ve Spartě.“
Koučoval byste raději v Čechách, či v zahraničí?
„Určitě venku. Nelíbí se mi klima, které kolem zdejší kopané panuje.“
Co vám konkrétně vadí?
„Začalo to už tou valnou hromadou… Chybí i větší, konstruktivní tlak médií. Vytvářejte tlak na hráče, na kluby. Ale na všechny kluby, nejen na Spartu, Slavii… Vždyť co tady předvedlo Kladno? Neukázali nic, a média píšou o tom, jaký hrálo úchvatný fotbal.“
Zůstává vám při tom obrovském časovém vytížení vůbec čas na rodinu, na koníčky?
„Rodina je za tu dobu zvyklá, vrcholový fotbal jsem hrál od sedmnácti let, s manželkou jsme přes pětadvacet let. Ale dovolenou jsem si na týden vzal, letěli jsme na Mallorku.“
Co aktivní sportování? Neschází vám?
„Kvůli problémům s koleny už nehraji fotbal soutěžně, občas si kopnu za starou gardu. Baví mě tenis, ve volném čase zkouším už šest let golf. I když… Čím víc ho hraju, tím je to horší. Zase se při něm dobře jedná se sponzory.“
Byl byste schopen je kvůli výhodné smlouvě nechat vyhrát?
„Ne, ne, když hraju, tak jedině naplno. Nechci prohrát, kdepak. Žádné, pane premiére sem, pane premiére tam. Nikomu nic nedaruji.“
Autor: (bar)
Foto Aha!: Denisa Hamerníková
