Jaromír Jágr: Král TRHAN! Je rozdrbaný až běda, ale hraje božsky!

Prokvetlá brada ho usvědčuje, už má svůj věk, ale na ledě je stále jako puma. Chvíli se plouží, vzápětí ladně vyrazí, skočí. Je ostražitý, zavětří a ihned se vrhá se po kořisti. Jak vypálí, brankář se může rovnou otáčet do branky pro puk, nemá šanci. Lotyš Masalskis to zjistil poměrně brzy. „Hraje velice dobře, jeho chvíle ale teprve přijdou,“ prorokuje kouč české hokejové reprezentace Vladimír Růžička.

Sám Jágr se jen usmívá, chvála jde mimo něj. „Můžeš vypadat, že tam nejsi a najednou máš tři góly,“ říká. V jeho případě to neplatí, vidět je. A jak.

Nejde si ani nevšimnout jeho rukavic. Nejlepší roky mají už dávno za sebou, jako by je našel u popelnic. Rozpadají se, jak jsou roztrhané, sotva drží po kupě. „Má je tak tři čtyři roky. Musely se zašít, izolačkou omotat, aby se nerozpadly,“ prozrazuje kustod a masér hokejistů Petr Bílek. Na trénink má novější, při zápasech dává přednost starým hrůzám. „Má nejradši když hraje skoro holejma rukama. Je konzervativní, dokud se nerozpadnou, nevyhodí je,“ vysvětluje Jágrův přítel Luboš Rys.

Stejné je to i s další výstrojí. Třeba kalhoty má sešívané jak uličník, který leze přes plot sousedům na hrušky. „Ty nejsou starý, má v nich všitej klín, jsou rozšířené,“ objasňuje masér Bílek neumělé stehy. Jágr má mohutná stehna, do standardní velikosti se ne a ne narvat. Není zkrátka konfekční typ. Tyhle červené měl schované od MS ve Švýcarsku 2009, kde mu je zalátal tamní krejčí. „My jsme jen červenou fixou zamalovali stehy, byly chytře dělané bílou nití,“ dodává Bílek.

Stejně vymustrovaný vyjede na led i proti Rusku, poslednímu soupeři ve skupině. A zase bude rozsévat hrůzu. „Rusy respektuju jako velký mančaft s obrovskou hromadou superhvězd. Já bych si ale chtěl zahrát i proti Kanadě,“ vyznává se Jágr. Trhan, ale král!

Jágrovy rozdrbané rukavice sotva drží pohromadě.

Kalhoty má sešívané jako by neměl na nové.