Kateřina Neumannová: Jedu na (sedmou) olympiádu!

Čeká vás na olympiádě naprosto nová úloha. Připravovala jste se na ni speciálně, nebo spoléháte na to, že své bývalé soupeřky pořád znáte?

„Speciálně ani ne. Spíš se snažím průběžně sledovat výsledky závodů, být v kontaktu s týmem, abych měla nějaké zákulisní informace. A většinu věcí stejně díky svým kontaktům se zahraničními reprezentacemi získám až na místě. Nejzajímavější věci, které pak ovlivňují osudy závodníků, se totiž dějí až v těch posledních dnech před olympiádou.“

Proniknete do zákulisí lehce, nebo už vás lyžařky berou spíš jako komentátorku a nepustí si vás tolik »do kuchyně«?

„Ty, se kterými jsem závodila, mě berou pořád stejně. Navíc kolikrát ani nevědí, že v této roli budu. Teď mi volali komentátoři z Polska kvůli Justyně Kowalczykové, která bude ve Vancouveru jedna z největších favoritek, takže informace nějaké mám. Na druhou stranu tam budu tři čtyři dny před závody, takže budu mít dost času si všechny obejít na místě.“

Olympiádu máte zažitou zatím jen z pozice sportovkyně. Máte z komentování respekt?

„Respekt je asi to správné slovo. Nechtěla bych být člověk, který si myslí, že snědl všechnu moudrost. Ale zase podle mě vidím věci, které běžný divák nevidí. Určitě k tomu přistupuju s pokorou, protože v tomto oboru nejsem profík. Ovšem budu mít vedle sebe zkušené komentátory. Strach z toho rozhodně nemám, spíš očekávání, jak nám to bude fungovat dohromady.“

Vyzvídala jste od svých budoucích kolegů, na co si dát pozor?

„Já si při poslední zkušenosti s komentováním (pražských závodů Tour de Ski na Strahově – pozn. aut.) největší pozor dávala na to, abych u holek nezapomínala na příponu ová. (usmívá se) Tahle věc pro mě není automatická. Jinak se snažím vždycky spíš dopředu myslet než mluvit.“ (směje se)

Na minulou olympiádu jste ještě jela jako závodnice, velká česká naděje. Dá se porovnat balení tehdy a teď, kdy jedete jako novinářka?

„Teď to bylo stoprocentně jednodušší. Musím sice přibalit víc toho společenštějšího oblečení, ale na to mi budou stačit džíny a nějaké svetříky. Pro mě bylo vždycky složité si nabrat různé výživové doplňky, věci pro dodržování pitného režimu, kterých jsem vozila vždycky tašku. Toho jsem teď ušetřena. A když si něco zapomenu, tak si to holt koupím.“ (usmívá se)

Kde budete vůbec bydlet? V novinářské vesnici, nebo zvolíte, tak jako v dobách závodnických časů, útočiště někde v ústraní?

„Budu ve Whistleru, kde mi zařídila bydlení Česká televize. A protože tam budu mít zároveň část své rodiny, musím to nějak zkombinovat. Uvidí se přesně ještě na místě.“

Dcerku Lucinku budete mít zase nablízku?

„Je pro mě zajímavý, že se objevíme ve stejném rodinném složení, v jakém jsme byli na minulé olympiádě. Ale už v úplně jiných pozicích, bez nějakých stresů. A Lucka už bude ve svých 6 letech na své druhé olympiádě, to je docela rekordmanka, ne?“ (směje se)

Je už ve školním věku, má z věcí kolem sebe rozum. Kolikrát jste jí pouštěla ten emotivní moment z Turína?

(usmívá se) „Vyloženě sama od sebe jsem jí ho nikdy nepouštěla. Ale v rámci různých televizních pořadů a akcí, kde se tenhle záběr promítá, ho viděla hodněkrát a má ho vžitej. Teď jsme zrovna spolu byly na běžkách, táhla jsem ji na provaze a ona na mě křičela: ‚Mami, jeď tak rychle jako na olympiádě!‘ Tak jsem jí říkala, že to už neumím.“ (směje se)

Berete si s sebou lyže i do Vancouveru?

„Jasně, dva páry svých závodních madshusek. Jedny na klasiku, jedny na bruslení.“

Závodních? To zní slibně… Budete snad trénovat s českým týmem?

„Kdyby náhodou holky chtěly a mohla jsem jim posloužit svou radou nebo nějakou zkušeností, samozřejmě budu ráda, když mě využijou a budu jim moci nějak pomoct. Ale běžky si beru především proto, abych jako spolukomentátor mohla divákům u televize zprostředkovat svoje zážitky z těch tratí, které si chci projet, a tím pádem o nich budu moci mluvit zasvěceněji, než když je člověk vidí jen z televize.“

Na minulých Hrách jste vybojovala jedinou českou zlatou medaili. Kdo na vás ve Vancouveru naváže?

„Myslím, že je to vcelku jasný. V běžeckém lyžování má velké naděje Lukáš Bauer. A pak je tu Martina Sáblíková, která je vcelku neohroženou vládkyní dlouhých rychlobruslařských tratí, takže pokud bude zdravá, bude hvězdou celé české výpravy.“

Přepudrovat tvář před nástupem »na obraz« je pro televizáky povinnost...

Katka s Luckou a jejich dojemná chvilka v Turíně 2006. Do Kanady jedou zase obě dvě...