Pavel Tobiáš: »Pesimista« z jihu
5:00 – Současní prvoligoví trenéři se vedle něj mohou cítit jako bažanti, libereckého matadora Ladislava Škorpila nevyjímaje. Českobudějovický Pavel Tobiáš (54) má jednoznačně nejvíc odkoučovaných utkání mezi českou prvoligovou elitou. Duel ve vršovickém Ďolíčku (dnes, 17.00) pro něj bude mít pořadové číslo 353! Navíc oslaví i malé jubileum, neboť povede Jihočechy ve třístém utkání první či druhé ligy. Takovou věrnost by mohly závidět i manželky leckterých fotbalistů.
Rizikové povolání si prvně vyzkoušel už před šestnácti lety. Jak je to dávno, mu připomněl hned úvod letošního ročníku první ligy, kdy se mu ve 2. kole postavil jeho bývalý svěřenec Robert Žák, nyní trenér střížkovské Bohemky (Č. Budějovice vyhrály 2:0). „Zrovna on tu budějovickou euforii v polovině 90. let zažil jako hráč. Ovšem teď jsme se nijak nehecovali, přece jen je mezi námi velkej generační odstup,“ směje se Tobiáš.
Při zápasech bývá hodně emotivní, své nervy ovšem dovede na rozdíl od některých kolegů udržet na uzdě. „Ale už jsem, bohužel, taky dostal trest od disciplinárky. Určitě jsem byl jednou vyloučen na tribunu, možná to bylo i dvakrát. Nebo jsem dostal trest za nějaký žvanění? Už si ani nepamatuju,“ kaje se opět se smíchem. Na někoho by mohl působit i jako pesimista. Zvlášť když zmíní své životní krédo: Nikdy není tak zle, aby nebylo ještě hůř! Ale skutečnost je jiná. „Jeden rozhodující gól z penalty v 90. minutě může ovlivnit život trenéra třeba na čtyři pět let. Nitka mezi úspěchem a neúspěchem je neskutečně tenká,“ mluví z něj osobní zkušenosti. „Naposledy jsem se o tom přesvědčil v posledním zápase s Ostravou (Č. B. prohrály dvěma góly v úplném závěru – pozn. aut.). Snad to teď na Bohemce bude lepší,“ věří Pavel Tobiáš.
Fotbalový život jak ho vidí P. T.
Nejlepší zážitky: „Vítězství Budějovic na Spartě 1:0 z podzimu 1993, kdy Poborský skóroval v úplném závěru a účast se Slavií v pohárové Evropě.“
Nejhorší zážitek: „Způsob a čas odvolání z postu trenéra Slavie.“
Nejoblíbenější hráč: „Bylo by jich víc, ale asi David Horejš kvůli své poctivosti a trpělivosti. Dlouho totiž ode mne nedostával šanci a dotáhl to až na kapitána Budějovic.“
Největší rebel: „Tomáš Janda. Toho jsem měl hrozně rád, ale musel jsem na něj byl hodně přísnej, protože byl schopnej udělat volovinu. Ale i Kulič třeba dost huhňal a reptal, když se mu něco nelíbilo…“
Trenérské vzory: „Alex Ferguson a Karel Brückner. Když jsem začínal, tak Karel směřoval ke svému vrcholu a byl pro mě příklad. Všechno dělal promyšleně a dotáhl to daleko.“
Životní krédo: „Člověk by si měl uvědomit, že nikdy není tak zle, aby nemohlo bejt hůř. A v trenérském povolání tomu tak opravdu je!“
