Jsem inženýrka!

Divoké sny oštěpařky Špotákové. O kadmiu, olovu a odpadech vůbec…

Ano, akademický titul urvala olympijská vítězka, mistryně světa a světová rekordmanka právě včera na České zemědělské univerzitě. Po sedmi letech zakončila studia!

Ze zkušebny na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů vyšla s vítězoslavným úsměvem v půl čtvrté odpoledne. „Mám to! Ale zpocená jsem až na…,“ větrala ihned pod černou halenkou. „Tam bylo naprosto neskutečný vedro…,“ zkonstatovala poté, co úspěšně obhájila diplomovou práci (téma: Zřizování biosadu a proces konverze farmy na ekologické zemědělství) a složila státnice. „Vyhrála jsem si hlavně s tou diplomkou. Ta mě stála rok života,“ ukazovala pyšně stostránkovou publikaci se zlatem zdobenou vazbou. „Udělat dobrou práci, to je základ. Pak už se to dá nějak uhrát, když člověk neztrácí úsměv…,“ dodala.

Jak chytila nerva…

Jak jste spala, Báro?
„Dobře, ale krátce. V půl druhý jsem usnula v knížkách a od šesti už jsem zase šrotila. Ani nevím co…“

Dá se srovnat noc před státnicemi s nocí před olympijským finále?
„V Pekingu to bylo horší! Tam se mi zdálo, že hážu, a škubala jsem sebou. Teď se mi jen honily hlavou ty odborný termíny – kadmium, olovo, těžký kovy…“

A ty bezprostřední nervy před zkouškou?
„To jsem teprve chytila nerva! Přišlo mi, že se mi všechno z hlavy vykouřilo, že neznám nic z toho, na co se ptali ostatních… Uklidnila jsem se, až když jsem začala povídat o té diplomce. Tu jsem fakt udělala poctivě, takže jsem měla o čem mluvit.“

Kdy to oslavíte? V úterý vás čeká závod…
„Takže až ve středu. Až se půjdem koukat na finále Ligy mistrů.“

Jak se ty prožité nervy podepíší na vašem výkonu, co myslíte?
„Jsem naprosto vyčerpaná, týden jsem netrénovala, takže netuším. Ráda bych začala líp než loni, jenže ony stejně budou padat trakaře…“

To poznáte?
„Přece hlásej velkou bouřku! Tak my se s oštěpama v ruce postavíme na hřiště a budeme čekat, až to do nás praští…“ (smích)