Václav Svěrkoš: Nohy do ledu!

»Baníčku, my jsme s tebou,« hulákal ve Francii kanonýr

Hned ve druhém zápase hrál celých devadesát minut, trefil se na hřišti Paris St. Germain, jenomže jeho tým prohrál (1:2). „To mi právě kazí radost. Těžko se radovat z gólu, když jsme prohráli. Ale zase jsem ho dal v Paříži, to je docela dobré, ne?“ hodnotil rozporuplně Svěrkoš.

První dojmy? Francouzská liga je rychlá, což by mu mělo vyhovovat. „Jenže teď právě mám pocit, že si musím dát nohy do ledu. Zaběhal jsem si pořádně. Naskočil jsem bez zimní přípravy, tak to teď doháním. Ale cítím, že jde fyzička nahoru.“ Hodně se běhá i bez míče, Svěrkoš se v neděli potkal s takovými esy jako Makelele nebo Guily. Za gól ho pochválili, ale čekají další. Vlastně sklidil aplaus i za produkci, které se nevyhne žádný nováček. „Chtěli písničku. Jenže nejsem zrovna zpěvák.“ Ale překonal se a při společné večeři se uklonil a spustil. „Napadla mě jen hymna Baníčku. Tu umím nejlíp. Tak jsem se do toho pustil a měl jsem docela úspěch.“ Hulákal z plna hrdla a potlesk prý pak nebral konce. „Myslím, že by ze mě měl Jarek Nohavica radost,“ dmul se pýchou zpěváček z Bazalů.

Včera a dnes už hledal byt a připravuje zázemí pro přítelkyni s dcerou. I když vládne angličtinou a němčinou, chodí i k učitelce francouzštiny. „Mají rádi, když mluvíte jejich jazykem. I když breptáte, ocení snahu,“ uzavřel Svěrkoš.

Dostal pětku

Oblíbená pětadvacítka nebyla volná, a tak musel sáhnout po jiném čísle dresu. Vzal pětku. „Dávali mi ještě devatenáctku, ale tu jsem měl v Austrii Vídeň a štěstí mi nepřinesla. Pak dvaatřicítku, dcera Nina se narodila 3. 2., to se mi líbilo. Jenže ji měl jeden kluk, který skoro nehraje. Bylo mi blbý mu ji vzít. Tak mám za 5!“

Autor: (mich)
Foto profimedia