Martin Erat sbírá dresy a nyní ulovil: PARÁDNÍ KOUSEK!
QUÉBEC – Proti Itálii (7:2) vstřelil svůj první gól na šampionátu. Ale možná ještě větší radost měl MARTIN ERAT (26) z toho, co si ze zápasu odnesl na hotel: repliku retro dresu, v němž Češi na oslavu 100. výročí Mezinárodní hokejové federace nastoupili. Napodobeninu dresu mistrů světa z roku 1947.
Proti Itálii (7:2) vstřelil svůj první gól na šampionátu. Ale možná ještě větší radost měl MARTIN ERAT (26) z toho, co si ze zápasu odnesl na hotel: repliku retro dresu, v němž Češi na oslavu 100. výročí Mezinárodní hokejové federace nastoupili. Napodobeninu dresu mistrů světa z roku 1947.
„Jsem rád, že jsme v nich mohli hrát. Určitě si ho schovám,“ povídal po zápase. A pak na sebe prozradil, že dresy sbírá. „Mám jich doma asi patnáct, zatím jen svoje. Z dvacítky, z Memorial Cupu, z každé sezony v Nashvillu z nároďáku. Z minulé olympiády mám dokonce od všech podepsaný,“ vypráví s nadšením.
Na bílém triku se tak mezi jinými skví i podpis Jaromíra Jágra. A brzy by v Eratově sbírce mohl zazářit i Jágrův dres. „Chci ho. Jarda je v hokeji ikona.“ Ještě víc ale touží po triku největšího hráče dějin: Wayna Gretzkyho, ten ze slavné éry v Edmontonu. A rovnou s podpisem. „To bude trochu těžší. Ale my proti Phoenixu hrajeme čtyřikrát v sezoně, snad nebude problém, nechat podepsat. Ovšem já za ním po zápase nepůjdu,“ směje se. Už samotný Gretzkyho dres je vzácnost, ale Erat ví, na koho se obrátit. „Seženu ho od našich masérů. I ten podpis zařídí. Náš masér je v lize už čtrnáct let, před Nashvillem působil ve Washingtonu. Má všude známé,“ líčí.
Chce taky zařadit do sbírky dresy z Ruska, jen extraliga ho neláká. A přitom by měl díky bratru Romanovi, útočníkovi Znojma, zajištěný pravidelný přísun. „Jenže mně se ty české dresy nelíbí, jak jsou poseté reklamami,“ mávne rukou.
Nemusí zůstat jen u hokeje, sběratel Erat se chce časem vrhnout i na fotbal. „Škoda, že si v hokeji nemůžeme vyměňovat dresy jako to mohou fotbalisté. Z mistrovství Evropy nebo světa bych si rád pár kousků odvezl,“ plánuje. Společně s Patrikem Eliášem se dlouho znají s obráncem Doněcku Tomášem Hübschmanem, před časem se seznámil i s Milanem Barošem.
Svou sbírku má zatím ve skříni, několik exponátů visí na zdi. „Až si postavím barák, budu mít místnost jen pro tyhle věci. Moje máma sbírá všechno, co jsme kde vyhráli. Poháry, medaile, hokejky...,“ vykládá.
Taková sbírka je občas užitečná věc. Erata loni v létě zachránila. „Přijel jsem do Čech a neměl jsem v čem trénovat. Tak jsem si vzal starej dres z nároďáku. Musel jsem si ho obrátit naruby, abych co nejlíp s ostatníma splynul,“ směje se.
